Dne 10. května 2021 prezidenti Zambie a Botswany Egdar Lungu a Mokgweetsi Masisi slavnostně otevřeli nový most přes řeku Zambezi na hraničním přechodu Kazungula. U města Kazungula se stýkají hranice čtyř zemí: Zambie, Zimbabwe, Namibie a Botswany, a nachází se zde jediný hraniční přechod mezi Zambií a Botswanou.

923 metrů dlouhý most výrazně zjednoduší a zrychlí dopravní spojení mezi oběma zeměmi. Přeprava osob i nákladu přes řeku se doposud uskutečňovala pouze prostřednictvím dvou trajektových lodí. Omezená přepravní kapacita společně se zdlouhavými celními a imigračními procedurami na obou stranách hranice její překročení značně prodlužovaly, nákladní vozidla na odbavení zpravidla čekala několik dní.

Výstavba mostu byla zahájena v roce 2014 a měla být dokončena již v roce 2018, stavba se však potýkala s řadou zpoždění, mj. kvůli prodlevám s placením dodavatelům ze strany zambijské vlády. Vedle vlád Zambie a Botswany se na projektu finančně podílela japonská rozvojová agentura JICA a Africká rozvojová banka. Hlavním dodavatelem stavby byla korejská společnost Daewoo Engineering and Construction, na stavbě se dále podílely japonské a čínské firmy. Celá stavba stála 174,2 milionu dolarů.

Vedle dvou silničních pruhů přes most vede také koridor pro pěší a železniční trať, která by měla být v budoucnu napojena na zambijskou a botswanskou železniční síť. Vlády Zambie a Botswany krátce před otevřením mostu uzavřely dohodu o společné správě hraničního přechodu, takže dopravci vyřídí veškeré formality pro opuštění jedné země a vstup do druhé na jednom místě.

Pro Zambii jakožto vnitrozemský stát je otevření mostu významným milníkem. Usnadní a zrychlí dopravu z Jihoafrické republiky, která je zdaleka největším dovozcem do Zambie. Kromě zboží místní provenience přes JAR proudí zboží z přístavu v Durbanu, který je jedním z hlavních vstupních bodů pro dovozce do Zambie a dalších zemí regionu. Dalšími využívanými přístavy v JAR jsou Port Elizabeth a East London. Hlavní dopravní tah do Zambie a okolních zemí vede přes hraniční přechod Beitbridge a dále přes území Zimbabwe. Hraniční přechod v Beitbride ovšem dlouhodobě kapacitně nestačí a kamiony s nákladem na něm čekají okolo tří dní, odbavení je zdlouhavé i na zimbabwsko-zambijské hranici u města Chirundu. Další nevýhodou cesty přes Zimbabwe jsou v posledních letech opakované potíže se zásobováním pohonnými hmotami v této zemi.

Alternativní trasa z JAR do Zambie přes území Botswany byla doposud vzhledem k omezením přechodu v Kazungule využívána relativně málo, za poslední rok bylo na tomto přechodu odbaveno v průměru zhruba sedmdesát nákladních aut denně. Nyní se očekává několikanásobné zvýšení objemu přepravy. Pro české dovozce do Zambie tím může vzrůst atraktivita a výhodnost dopravy zboží z Durbanu oproti dalším hlavním vstupním přístavům, jimiž jsou Dar es Salaam v Tanzanii, Walvis Bay v Namibii a v menší míře i Beira v Mosambiku. Silniční trasa z jihoafrických přístavů je ve srovnání s koridory z ostatních zmíněných zemí vzdálenostně delší, lepší přístavní a silniční infrastruktura toto nicméně z časového hlediska kompenzují a značný objem přepravy tímto koridorem bývá výhodou i z hlediska ceny dopravy.  

Václav Kuželka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lusace