Daň z prodeje se dotkne všech stupňů v dodavatelském řetězci, tedy výroby, dovozu i prodeje (včetně každého mezistupně). Na zboží vyrobené v Zambii bude uvalena daň ve výši 9 %, dovezené zboží bude podléhat sazbě 16 %. Hlavní změnou oproti DPH pak bude zrušení systému vratek a kaskádový efekt daně. Podle počtu prostředníků v každém řetězci mezi výrobcem/dovozcem a konečným zákazníkem tak bude daň ze stejného produktu zaplacena několikrát a firmy nebudou moci o vrácení zaplacené daně žádat. Registrovat se k platbě daně musí každý subjekt s ročním obratem prodejů v Zambii na 500 000 ZMW (přibližně devět set tisíc Kč), firmy s menším obratem budou nadále spadat pod daň z obratu (turnover tax).

Pro české firmy se tak dále komplikuje vstup na zambijský trh. Musejí konkurovat nejen zboží dovezenému ze zemí SADC či COMESA (často uplatňováno nulové, či výrazně nižší clo, na zboží z ostatních zemí světa pak připadá clo ve výši až 25%), ale budou muset odvést právě zaváděnou daň z prodeje, která bude nevratná. Tlak na cenu českých výrobků tak neúměrně naroste.

Snížit dopady tohoto efektu by měl systém výjimek: Od daně budou osvobozeny kritické dodávky pro místní průmysl (jejich seznam připraví a bude udržovat Zambia Revenue Authority, ZRA), základní zboží pro spotřebitele, chemikálie nutné pro průmyslovou výrobu (pokud nespadají do kategorie víceúčelových výrobků) a veškeré exporty ze Zambie. ZRA bude vydávat certifikáty o osvobození od daně. Tento systém ovšem bude byrokraticky velmi náročný, pro českého exportéra nepřehledný a vytvářející prostředí náchylné ke korupčnímu chování.

Ministerstvo financí tuto změnu zdůvodňuje nízkými příjmy z DPH, zambijská ekonomika produkuje a vyváží převážně nerostné suroviny (až 75% příjmů státního rozpočtu z vývozu pochází z exportu mědi), v Zambii tak vzniká velmi nízká přidaná hodnota. Vláda dále argumentuje příliš vysokými požadavky na vrácení daní (ZRA ročně proplácí zpět DPH ve výši 1 mld. USD, z toho 700 milionů těžebním společnostem. Tyto prostředky by tak nově měly zůstat ve státním rozpočtu. Podle vlády tato změna neodporuje pravidlům Světové obchodní organizace, ani místního trhu COMESA, detailní studie ovšem dosud nebyly publikovány. Neexistuje ani veřejně přístupná studie o dopadech nové daně na spotřebitelské ceny. Podle kritiků tato změna povede k zvýšení inflace na dvoucifernou úroveň, likvidaci menších obchodních firem a omezení konkurenceschopnosti místního průmyslu.

Zavedení nové daně je možné chápat v kontextu zoufalé snahy vlády zvýšit příjmy do státní pokladny. Vysoké schodky státního rozpočtu vedly za posledních deset let k nárůstu státního dluhu na astronomických 19 miliard USD, vládě se navíc nedaří dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem, ani s (převážně čínskými) věřiteli na restrukturalizaci dluhů. Kvůli této situaci devizové rezervy Zambie klesly na rekordně nízkou úroveň, pokryjí sotva 1,3 měsíce importů. I proto 24. května 2019 agentura Moody's snížila úvěrový rating Zambie na úroveň CAA2 a výhled ze stupně "stabilní" na "negativní" z důvodu zvyšující se pravděpodobnosti státního bankrotu.

Zákon o zavedení dně z prodeje dosud Národní shromáždění formálně neschválilo, veřejné nejsou ani prováděcí předpisy pro konkrétní aplikaci jednotlivých nařízení. Zůstává proto možné, že dojde k odložení zavedení nové daně, úplné zrušení tohoto plánu je ovšem vysoce nepravděpodobné a čeští exportéři tak musejí kalkulovat s dalšími náklady při dodávkách na zambijský trh.

Petr Preclík, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Zambii