česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Wikimedia Commons
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Zambie se ocitla de facto v platební neschopnosti, vláda se snaží udržet hospodářství nad vodou do voleb

Zambie není schopna dostát svým finančním závazkům a jedná s věřiteli o odkladu splátek a restrukturalizaci dluhů. Rozpočet na příští rok je závislý na dalším masivním zadlužování a investice do hospodářského a sociálního rozvoje nadále klesají.
 

Zambie se v posledních letech zadlužuje neudržitelným tempem. Poměr celkového dluhu k HDP dosáhne ke konci letošního roku podle odhadů 110 %. Většina půjček byla využita na infrastrukturní projekty, realizované a financované, mnohdy za velmi neprůhledných podmínek, čínskými subjekty. Pandemie COVID-19 odhalila neudržitelnost zadlužování Zambie v plné nahotě. Hodnota zambijské kwachy vůči americkému dolaru za poslední půlrok poklesla téměř o 50 %, což zásadně ztížilo schopnost Zambie splatit dluhopisy denominované v USD.

Koncem září 2020 požádalo Ministerstvo financí Zambie soukromé věřitele o odklad splátek úroků na období šesti měsíců a oznámilo, že s nimi chce jednat o restrukturalizaci dluhu. Zambie má v nejbližších letech splatit držitelům eurobondů 750 milionů USD v září 2022, 1 miliardu USD v dubnu 2024 a další 1,25 miliardy USD v letech 2025-2027. V reakci na to snížila agentura Fitch úvěrový rating Zambie na stupeň „C“, což znamená velmi vysokou pravděpodobnost, že část závazků nebude splacena.  Tržní cena zambijských dluhopisů klesla na úroveň těsně nad padesát centů na dolar.  

Možnosti vlády dále si půjčovat jsou přitom čím dál omezenější. Mezinárodní věřitelé projevují již pramalý zájem o nákup zambijských dluhopisů s delší dobou splatnosti. Vláda proto spoléhá zejména na nákup krátkodobých dluhopisů tuzemskými subjekty. Na jejich poslední aukci 24. září se nicméně nepodařilo prodat zamýšlený objem. Zambie v srpnu dosáhla odkladu splátek úroků členům Pařížského klubu věřitelů do konce letošního roku.  Zároveň se snaží vyjednat částečné odpouštění dluhů s Čínou. Čína jnemá zájem na bankrotu Zambie, vzhledem k výši svých pohledávek vůči ní. Předpokládá se tedy, že jí poskytne určité úlevy, ovšem že Zambie za to zaplatí vysokou cenu v podobě přenechání kontroly nad některými strategickými projekty zejména v oblasti těžby surovin a ještě vyšší zahraničněpolitické závislosti na Číně.  Vláda sice stále oficiálně jedná s Mezinárodním měnovým fondem o možnosti záchranného balíčku, jeho požadavky na zahájení důvěryhodných stabilizačních fiskálních opatření (a vůbec předložení transparentního přehledu veškerých finančních závazků) zatím není ochotna a schopna splnit.

Dne 25. září představil ministr financí parlamentu návrh státního rozpočtu na rok 2021 a ekonomický výhled do konce letošního roku. HDP Zambie má letos poklesnout o 4,2 %. Vzhledem k téměř tříprocentnímu populačnímu růstu to znamená, že hodnota HDP na obyvatele klesne pod úroveň 1000 USD, kde byla naposledy před deseti lety. Na příští rok se počítá s růstem národního důchodu o 1,8 %.

Schodek rozpočtu za letošek má dosáhnout 11,7 % HDP (tj. více než dvojnásobek schválené výše) a za příští rok 9,3 %.  Pouze 55 % rozpočtu na rok 2021 má být pokryto domácími příjmy, zatímco 43 % výdajů má být financováno dalšími půjčkami (zbytek necelých dvou procent představují granty zahraničních donorů).  Na výdajové straně je největší položkou obsluha veřejného dluhu, která představuje 38,5 % celkových výdajů. Dalších 24 % má jít na platy státních zaměstnanců. Výdaje na tolik potřebné investice zejména do sociálního rozvoje dále výrazně poklesnou.

Z pohledu exportu do Zambie jsou zajímavé některé oznámené změny celních a daňových sazeb s účinností od 1. ledna 2021. Dojde ke zrušení cel na dovoz některých zemědělských nástrojů, biologických pesticidů či chladírenských vozů, naopak ovšem vzrostou cla na dovoz masa a mléka.  

Je zřejmé, že před parlamentními a prezidentskými volbami plánovanými na srpen 2021, které slibují poměrně těsný souboj mezi současnou vládní stranou a opozicí, se vláda snaží udržet za každou cenu před voliči alespoň zdání, že má hospodářský vývoj pod kontrolou. Chlubí se  infrastrukturními projekty, jako jsou nová 750 MW hydroelektrárna na řece Kafue, rozšíření mezinárodního letiště v Lusace či most přes řeku Zambezi na hranici Zambie a Botswany, ovšem i jejich realizace nabírá výrazná zpoždění. Vláda podniká kroky ke znovuobnovení provozu národní letecké společnosti na jaře příštího roku, což odborníci za současné situace považují za ekonomicky zcela iracionální krok. Do předvolební atmosféry zapadá i nedávné náhlé odvolání guvernéra centrální banky a jeho nahrazení blízkým spojencem prezidenta Lungu. To vyvolalo obavy investorů z ohrožení nezávislosti centrální banky a růstu inflace a vedlo k dalšímu oslabení zambijské měny.

Václav Kuželka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lusace