Řízení o udělení víz do 90 dnů je upraveno Nařízením EP a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (Vízový kodex) v aktuálním znění. Řízení o udělení víz k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu je upraveno zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Velvyslanectví ČR v Lusace přijímá žádosti občanů Zambie, Zimbabwe a Malawi a občanů, kteří v těchto zemích mají dlouhodobý pobyt. Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 429/2010 Sb. stanoví výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu. 

V kompetenci zastupitelských úřadů České republiky je řízení o žádostech o udělení krátkodobých víz. Zastupitelské úřady tedy samy ve své pravomoci rozhodují o udělení letištních víz (vízum typu A) a víz k pobytu do 90 dnů (vízum typu C). Rozhodování o žádostech o udělení dlouhodobých víz (vízum typu D) a pobytových povolení (vízum k převzetí pobytového povolení je typu D) je v kompetenci orgánů Ministerstva vnitra ČR.

Mapa pracovišť odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR.

Informační publikace pro cizince.

Každému žadateli je do jeho cestovního dokladu otištěno razítko, které potvrzuje přijetí žádosti. V případě udělení víza je přes toto razítko vylepen vízový štítek. Toto razítko nemá žádné právní důsledky.

Žádost o vízum k pobytu do 90 dnů je obvykle vyřízena do 15 dnů, avšak ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena až na 60 dnů.

Každý žadatel, kterému vízum do 90 dnů nebylo uděleno, je dle ustanovení článku 32 odst. 2 vízového kodexu písemně informován o důvodech neudělení víza. V případě rozhodnutí o neudělení víza k pobytu do 90 dnů je možné do patnácti dnů od obdržení informace o zamítnutí žádosti podat k zastupitelskému úřadu, který žádost vyřizoval, žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza.

Každý žadatel, kterému dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu nebylo uděleno, je písemně informován o důvodech neudělení víza v rozsahu ustanovení § 56 citovaného zákona.

Na udělení dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu není dle § 51, odst. 2 citovaného zákona právní nárok. V případě rozhodnutí o neudělení víza či povolení k pobytu je možné do patnácti dnů od obdržení informace o zamítnutí žádosti podat k příslušnému oddělení pobytu cizinců odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza či povolení k pobytu.

Po rozhodnutí o neudělení víza má žadatel právo kdykoliv podat novou žádost, která musí být doložena požadovanými doklady. Může tak učinit i bezprostředně po zamítnutí předchozí žádosti.

Udělení víza automaticky neopravňuje ke vstupu na území schengenských států. Držitelé víz jsou povinni na vnějších hranicích prokázat, že splňují podmínky stanovené v odstavci 5 Schengenského hraničního kodexu.

Osobní údaje žadatele uvedené v jeho žádosti o vízum jsou v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, v platném znění, poskytovány výlučně příslušným orgánům České republiky a jsou určeny k přijetí rozhodnutí o udělení či neudělení víza.

Žadatel má právo přístupu k osobním údajům, které jsou o něm v této souvislosti vedeny, včetně práva na případnou opravu těchto osobních údajů. V případě, že jsou tyto osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může žadatel požádat o vysvětlení či odstranění tohoto stavu. Je-li tato žádost shledána oprávněnou, příslušný zastupitelský úřad tento závadný stav neprodleně odstraní. Nevyhoví-li příslušný zastupitelský úřad této žádosti, žadatel má právo obrátit se přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů ČR (ÚOOÚ, Pplk. Sochora 27, CZ-17000, Praha 7, T: +420 234 665 354, F: +420 234 665 501, E: posta@uoou.cz).

Právo cizince na informace  ze Schengenského informačního systému (SIS)

V souladu s právem na ochranu osobních údajů má cizinec právo na přístup do Shengenského informačního systému (SIS) a měl by svá práva ohledně SIS uplatňovat v prvé řadě u správce údajů, tj. u Policie České republiky.

 2. Kontaktní údaje orgánu, jemuž se žádosti o přístup zasílají

Policejní prezidium České republiky
P. O. Box 62/K-SOU
Strojnická 27
170 89 Praha 7

3. Formální náležitosti žádosti: informace a dokumenty, které je třeba předložit – možné náklady

Informace o podání žádosti o informace nebo o opravu/výmaz údajů jsou k dispozici na internetových stránkách orgánu pro ochranu údajů (www.uoou.cz), a to včetně formulářů, které subjekt údajů může použít. Informace lze nalézt i na internetových stránkách policie (www.policie.cz) a Ministerstva vnitra ČR (http://www.mvcr.cz/eu-schengen.aspx), jakož i na hlavní české internetové stránce věnované EU (www.euroskop.cz).

Každý subjekt údajů má právo zaslat písemnou žádost Policii České republiky (na výše uvedenou adresu) a uplatnit tak své právo na informace a výmaz nebo opravu svých údajů, které jsou zpracovávány v SIS. Informace o zpracovávání osobních údajů v SIS se sdělují pouze dotčenému subjektu údajů (nebo jeho právnímu zástupci).

Žádost musí obsahovat údaje o totožnosti žadatele – celé jméno, příjmení, datum a místo narození a adresu.

Policie má povinnost odpovědět do 60 dnů. Výkon práva na přístup je bezplatný.

4. Kontaktní údaje vnitrostátního orgánu pro ochranu údajů a jeho možná úloha

 Úřad pro ochranu osobních údajů
Pplk. Sochora 27
170 00 Praha 7
Česká republika

            Úřad pro ochranu osobních údajů je příslušný k přezkoumání zpracování osobních údajů v rámci vnitrostátní části SIS, a to na žádost subjektů údajů a v případech, kdy existuje podezření na neoprávněný postup, nebo v případě, že kontrolní orgán (Policie České republiky) neposkytla uspokojivou odpověď.

 5. Předpokládaný výsledek žádostí o přístup. Obsah poskytnutých informací

            Policie by měla sdělit, zda jsou v SIS obsaženy údaje týkající se subjektu údajů, jaké údaje to jsou, proč byly do SIS vloženy (k jakému účelu) a kterým orgánem.

            Podle § 83 odst. 4 Zákona o policii nemusí policie žádostem vyhovět, pokud by tím došlo k ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, bezpečnosti státu nebo oprávněných zájmů třetí osoby.

6. Odkazy na hlavní použitelné vnitrostátní právní předpisy

Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (§ 12 a § 21)

Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky (§ 83 a 84)

 7. Užívání jazyků

Pro komunikaci s českými orgány je jediným úředním jazykem čeština. S českým Úřadem pro ochranu osobních údajů lze nicméně komunikovat i v angličtině.

V angličtině jsou i základní informace o výkonu práva na přístup na internetových stránkách českého Úřadu pro ochranu osobních údajů.