Na 1. máje 2017 se po necelých dvou letech tým Českých kořenů vydá na novou cestu. Tentokrát (po Švédsku, Švýcarsku rakouské Vídni a kanadském Vancouveru a Victorii) zamíří do samého srdce Evropské unie. Do Luxemburgu a Bruselu, a také do několika dalších míst v Lucembursku a v Belgii. I do těchto zemí přicházeli Češi, kteří se nemohli smířit s nesvobodným režimem před rokem 1989, kteří emigrovali a spletitými cestami osudu, ale především vlastní vůle, se ocitli v zemích Beneluxu. Když začínali budovat svůj nový domov a novou existenci v Bruselu či Lucemburku, ještě netušili, že se o něco později tato města stanou nejdůležitějšími pro evropskou integraci. Netušili ani to, že postupně po změně režimu u nás, budou Brusel a Lucemburk i cílem mnoha nových příchozích Čechů i Slováků, s nimiž nyní hledají a spoluvytvářejí společně nové české sebevědomí v Unii. Tehdy, po roce 1968, tomu ještě nic nenasvědčovalo a Belgie i Lucembursko nepatřily mezi nejčastější cíle pro československou emigraci. Jaké byly její cesty a jaký je dnešní pohled těchto krajanů na Evropu, naše místo v ní a na pojem domova a vlasti? Čím přispěli Češi žijící v Belgii a Lucembursku kultuře těchto zemí? O tom bude příští díl Českých kořenů.

MOTTO PROJEKTU zůstává i pro pátý film nezměněno:

Politický systém u nás před rokem 1989 bránil občanům svobodně uplatnit svoje talenty

a schopnosti.

Cyklus České kořeny ukazuje příběhy lidí, kteří tuto šanci odchodem z totalitního Československa získali a dokázali ji využít ve svobodném světě.

Na další cestu za Českými kořeny se vydá tým v mírně obměněném, vlastně staronovém složení: Martina Fialková (námět, produkce a rozhovory), Tomáš Kubák (námět, kamera, režie, střih) a znovu i Zdeněk Polášek (námět, technická pomoc, fundraising), který stál

u projektu již v počátcích a zúčastnil se natáčení ve Švýcarsku.

Kromě příběhu vybraných osobností nabídne nový díl v cestopisné zkratce i pohledy do rušného Bruselu a starobylého Lucemburku a jejich okolí, do míst, kde se již před staletími psala i česká historie, a píše se i dnes. A stejně jako všechny předchozí díly bude podložen zajímavou tematickou hudební složkou s využitím hudebních nahrávek tvorby přímých účastníků Českých kořenů – českých skladatelů či interpretů žijících v zahraničí.

Téma české emigrace popáté?

Fenomén politické emigrace se ve světě stále vrací a aktuální je i v současnosti. S předchozími čtyřmi filmy, z nichž ten poslední, kanadský, vznikl mimo evropský kontinent, jsme si kladli vždy

stejnou otázku. Je toto téma ještě pro nás doma v České republice zajímavé? S každým dalším dílem však zjišťujeme, že nejen starší, ale i mladší generace oslovuje, a zejména u těch nejmladších diváků sledujeme často naprostý úžas a obdiv k osobnostem z našich dokumentů, k tomu, co tito lidé dokázali a čím si – bez ztráty sebeúcty – prošli. Svět se od takřka idylických dob, kdy náš projekt vznikal (2008-9), podstatně změnil a politické emigrace v něm radikálně přibývá. I proto je třeba se k tématu stále vracet a zkoumat je ze všech stran. Novým fenoménem jsou také mladé generace Čechů, kteří odcházejí za studii či za prací do zahraničí, a často zde dlouhodobě zůstávají. I oni již hledají svůj vztah k České republice, k jazyku, přemýšlejí o budoucnosti svých dětí a zvažují, jak by vypadala v České republice, kdyby se vrátili, a jak jinde. I pro ně mohou být České kořeny inspirací a proto jsme se rozhodli pokračovat. Třetím a neméně důležitým faktem je, že generace těch, kdo emigrovali z naší země po roce 1948, ale i po roce 1968, postupně odcházejí. Jejich výpovědi je proto jistě dobré zachytit nejen slovem (které ostatně formou rozhovorů s aktéry našich filmů také pořizujeme) ale i obrazem. I nový dokument se tedy bude ptát: Čím se emigrace do Lucemburska a Belgie, podmínky pro ni a přizpůsobení se tamní společnosti lišila od jiných evropských zemí? Čím tamní Češi žijí dnes, co zde dokázali, co našli a co ztratili? Jaký vztah k zemi svých rodičů mají jejich potomci? A právě tyto dvě země a společnosti v nich mají jistě svá specifika, kterými si „svoje“ Čechy přizpůsobily k obrazu svému.

Filmy cyklu České kořeny vznikaly postupně od roku 2009, nejprve v produkci Mezinárodního českého klubu, od roku 2016 nově ve vlastní produkci spolku České kořeny. Aktivity rozšiřujme o pořádání besed, setkání, přednášek, koncertů a dalších akcí na téma Češi a česká kultura v zahraničí a jejich spojení s Českou republikou.

Využití dokumentárního cyklu

I nový díl cyklu – stejně jako předchozí čtyři - bude k dispozici na DVD, opět v HDV rozlišení. Bude také nabídnut České televizi. Dále je určen ke klubovým projekcím při tematických příležitostech v ČR a využít jej mohou i české spolky a instituce v zahraničí. Zde bude prezentován ve spolupráci s Českými centry, velvyslanectvími a krajanskými spolky.

Jednotlivé díly cyklu: České kořeny ve Švédsku ©2010

České kořeny ve Švýcarsku ©2011

České kořeny ve Vídni ©2013

České kořeny ve Vancouveru © 2016 (ve dvou částech)

Projekt České kořeny má již od roku 2011 záštitu Senátu Parlamentu ČR.

 

www.payrollguardian.com www.banar.eu

Tom a Táňa Vašíčkovi (Vídeň) Ruda Cajner a Anina Křivanová (Vídeň)

Hlavní mediální partner projektu: Český rozhlas, Radio Praha

Kontakt na produkci: České kořeny, Ing. Martina Fialková, tel.: +420 603 930 074, m.fialkova@centrum.cz

Více informací o projektu najdete na: www.ceskekoreny.cz a nově také na Facebooku.