Základní data

Rivnenská oblast leží na severozápadě Ukrajiny při hranicích s Běloruskem. Rozloha regionu je 20 150 km² a žije zde 1 152 tis. obyvatel (přibližně 3 % obyvatel Ukrajiny). Práceschopných obyvatel je 524 tis. Regionální centrum Rivne obývá necelých 250 tis. obyvatel. Městské obyvatelstvo tvoří 47,5 % obyvatel oblasti. V regionu žije také několik tisíc příslušníků české menšiny, tzv. volyňských Čechů, kteří dodnes dodržují tradice svých předků. V oblasti působí řada vzdělávacích institucí, např. Národní univerzita vodního hospodářství a environmentálního inženýrství, Rivnenská státní humanitní univerzita nebo Národní univerzita „Ostrožská akademie“, jedna z nejstarších univerzit na Ukrajině.

Okolo 46 % území oblasti je využíváno k zemědělské činnosti. Region má v rámci Ukrajiny jedny z největších zásob dřeva, lesy je pokryto přibližně 40 % území. Ve více jak 600 nalezištích je těženo 18 druhů nerostů. Mezi nejvýznamnější patří jantar (v rámci Ukrajiny probíhá průmyslová těžba jantaru jen v Rivnenské oblasti, licence na jeho těžbu jsou od roku 2019 nabízeny v aukcích), čedič, stavební písky (zásoby představují 54 mil. m³), cement, vápenec, žula, diorit, granodiorit a rašelina (20 % ukrajinských zásob). V neposlední řadě pak má Rivnenská oblast značnou zásobu minerálních vod, perspektivně lze uvažovat o těžbě mědi.

Přestože oblast neleží přímo na hranici s Evropskou unií, oblastní centrum Rivne leží pouhých 160 km od hranic s Polskem. Přes území oblasti prochází komunikace celoevropského významu:  silnice E40 (Calais - Brusel – Drážďany – Krakov – Rivne – Kyjev – Volgograd – Samarkand – Usť-Kamenogorsk), silnice E85 (Klajpéda – Vilnius – Dubno – Ternopil - Bukurešť – Alexandrupolis) a silnice E373 (Lublin – Kovel – Saryn – Kyjev).

Železnice spojuje Rivnenskou oblast se všemi sousedními ukrajinskými regiony a Běloruskem. Stanice Zdolbuniv a Saryn patří k největším železničním uzlům na západní Ukrajině. Nedaleko města Rivne leží mezinárodní letiště, které je v současné době používáno především pro charterové lety. V roce 2019 obsloužilo 11 tis. cestujících (339 letů), což bylo o 72 % více než v roce předchozím. Letiště se dostalo na seznam 16 ukrajinských letišť, která by měla být v rámci vládního programu do roku 2025 modernizována.

Makroekonomické statistiky

Ekonomika Rivnenské oblasti od roku 2015, kdy výrazně poklesla, roste. V roce 2016 rostl rivnenský HDP o 0,2 %, v roce 2017 o 3,6 %, v roce 2018 o 1,7 %, v roce 2019 o 8,3%. Regionální HDP tvoří z 24,6 % průmysl, z 19,9 % zemědělství, z 11,6 % obchod, z 8,7 % vzdělávání, z 5,9 % doprava, z 3,7% zdravotnictví, z 2,4 % stavebnictví. Na ostatní ekonomickou činnost připadá 23,2 % regionálního HDP.

Největšími obchodními partnery Rivnenské oblasti v zahraničí jsou země Evropské unie. Hodnota exportu zboží v období leden – listopad 2019 představovala 405,6 mil. USD a dovozu 295,5 mil. USD. Export do EU měl podíl 78,7 % (Polsko – 19 %, Německo 13,5 %, Maďarsko – 6,4 %, Belgie – 5,8%, Francie – 5,2 %), import 63,8 % (hlavními partnery byly Belgie, Spojené království, Nizozemsko, Německo, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Francie a Španělsko). Podíl České republiky na zahraničním obchodu Rivnenské oblasti je přibližně 2,5 %, což ČR řadí mezi zahraničními obchodními partnery až na 14. místo.

Nezaměstnanost obyvatelstva je přibližně 11,5 %. Nejvíce obyvatelstva pracuje v sektoru obchodu (125 tis.), zemědělství (86 tis.), a průmyslu (63 tis.). Průměrný plat dosahuje v současnosti přibližně 11406 ukrajinských hřiven (cca 345 euro), což je přibližně o 900 hřiven méně než celoukrajinský průměr.

Průmysl a zemědělství, energetika a další

Největším průmyslovým objektem oblasti je Rivnenská jaderná elektrárna ležící u města Varaš na severu regionu. Celkem 4 reaktory typu VVER-440 a VVER-1000 odpovídají za více jak třetinu průmyslové výroby oblasti. V roce 2019 podepsala česká společnost Škoda JS dohodu o dodávkách dvou kompletů pohonů řídících tyčí s příslušenstvím na první a druhý blok elektrárny v hodnotě 27 mil. euro.

Dalším sektory průmyslu, které jsou v Rivnenské oblasti rozvinuté, patří výroba stavebních materiálů a skla, potravinářství a zpracování a výroba produkce ze dřeva – nábytku, dřevěných stavebních materiálů, dřevěných panelů a desek, dřevotřísky. Funguje zde jediná sirkárna na Ukrajině.

Zemědělství těží z vhodných klimatických podmínek. Přibližně 30 % zemědělství se orientuje na pěstování hospodářských zvířat, zbytek tvoří rostlinná výroba. Pěstovány jsou obiloviny, krmné a technické plodiny. Rivnenská oblast patří mezi regiony, které mají vhodné podmínky pro růst chmele. Tradici pěstování chmele založili v regionu volyňští Češi ještě v 19. století. V současné době funguje v Rivne a oblasti několik pivovarů, z nichž jeden je veden českým sládkem.

Poměrně rozvinutý je v regionu také sektor IT. V oblasti působí více jak 30 společností, pro které pracuje na 2 tis. specialistů. Část společnosti je spojena ve sdružení Rivne IT Cluster.

Významní zahraniční investoři a možnosti investic

Mezi úspěšně působící zahraniční společnosti v Rivnenské oblasti patří francouzská Verallia (výroba skla), rakouská Raiffeisen Group (výroba hnojiv), německá Dickerholl (výroba stavebních materiálů), americká Morgan Furniture (výroba čalouněného nábytku), německá Metro (velkoobchod), švýcarská Sorbes (výroba dřevotřískových desek a panelů), nizozemská ODEK (výroba překližek), běloruská BeVur (výroba textilu), německá Bag (těžba štěrku), francouzská Lafarge (výroba stavebních materiálů), německá LichtnerBeton (výroba stavebních materiálů), portugalská Fapomed (zdravotnická zařízení).

Oblast připravuje stavbu 12 industriálních parků, první z nich byl otevřen u Rivne. Pro české subjekty se nabízí možnost investic, či ekonomické spolupráce v oblastech, jakými jsou zemědělství, zpracování dřeva, stavebnictví a výroba stavebních materiálů, alternativní energetika, potravinářství a logistika. Zajímavé investiční projekty v oblasti nabízí stránka Invest in Rivne.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím obchodně-ekonomický úsek Generálního konzulátu České republiky ve Lvově.

Vladimír Kadlec, ekonomický konzul, Generální konzulát České republiky ve Lvově