Za doklad o zajištění prostředků se považuje dokument prokazující, že příjem cizince je pravidelný a že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob.

Úhrnný měsíční příjem se tedy vypočítá tak, že se sečtou částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob a částka, která je uvedena výše jako nejvyšší normativní náklady na bydlení dle počtu těchto osob. Pokud cizinec věrohodně prokáže částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny, započítá se namísto částky nejvyšších normativních nákladů na bydlení částka skutečných odůvodněných nákladů.

Za doklad prokazující úhrnný měsíční příjem je tedy třeba považovat nejen doklad prokazující úhrnný měsíční příjem žadatele samotného, ale i osob, kteří s ním budou společně pobývat na území.

Společně se posuzují:

1. rodiče a nezletilé děti,
2. manželé nebo partneři podle zvláštního právního předpisu (registrované partnerství),
3. rodiče a zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s manželem nebo partnerem nebo s jinou osobou podle písmene d),
4. jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Součet částek životních minim členů rodiny se vypočítá, tak, že se sečtou částky odpovídající počtu členů rodiny v závislosti na jejich věku. Částky životního minima jsou odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté nezaopatřené děti. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu.

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 140 Kč.

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

• 2 830 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
• 2 450 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
• 2 140 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
• 1 740 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Pro cizince, který není posuzován s jinými osobami, se aplikuje částka 3 410 Kč.

Nejvyšší částka normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem činí:

• 7 068 Kč u jedné osoby,
• 10 144 Kč u dvou osob v rodině,
• 13 813 Kč u třech osob v rodině,
• 17 269 Kč u čtyřech a více osob v rodině.

Skutečné náklady na bydlení tvoří: nájemné nebo jiná částka placená za poskytnutí ubytování, a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva, pokud tyto náklady za plnění poskytovaná v souvislosti rodiny dosahují.

Nejčastější formou dokladů prokazující úhrnný měsíční příjem mohou být zejména:

• jde-li o příjmy ze zaměstnání - potvrzení zaměstnavatele o konkrétní výši průměrného čistého měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí a originál nebo ověřená kopie platné pracovní smlouvy.
• jde-li o příjmy z podnikání – platební výměr daně z příjmu vystaveného správcem daně; dále je třeba pro účely stanovení čistého příjmu dané osoby doložit doklad z okresní správy sociálního zabezpečení o výši zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti za příslušné zdaňovacího období, a dále jde-li o doklad osoby, která je účastníkem veřejného zdravotního pojištění (např. cizinec s trvalým pobytem jako společně posuzovaná osoba, člen rodiny), je třeba doložit také doklad o výši zaplaceného pojistného na všeobecném zdravotním pojištění;
• jde-li o osobu, která má příjmy ze zisku obchodní společnosti – zápis z valné hromady obchodní společnosti či členské schůze družstva, ze kterého bude zřejmé rozdělení zisku mezi společníky a doklad o zaplacení daně na základě zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů;
• jde-li o osobu, která je statutárním orgánem či členem statutárního orgánu právnické osoby (např. jednatel s.r.o., člen představenstva či předseda družstva apod.) nebo jiného orgánu právnické osoby a prokazuje příjmy plynoucí z výkonu této funkce (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků) – potvrzení příslušné právnické osoby o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na odměnu a její výše příp. způsob odměňování [např. smlouva o výkonu funkce podle § 66 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nebo zápis z valné hromady společnosti či členské schůze (nebo např. rozhodnutí jediného společníka s.r.o. nahrazující zápis z valné hromady), popř. vnitřní předpis společnosti, ze kterého bude zřejmé stanovení odměn příslušného člena statutárního orgánu či jiného orgánu právnické osoby];
• jde-li o osobu, která jako člen družstva, společník nebo jednatel s.r.o. nebo komanditista k.s. vykonává práci pro společnost či družstvo a má z tohoto titulu příjem (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků) - potvrzení příslušné právnické osoby o výši průměrného čistého měsíčního příjmu a doklad, ze kterého bude vyplývat nárok na odměnu a její výše příp. způsob odměňování (např. mandátní smlouva, ale např. i společenská smlouva či zakladatelská listina, ve které se společník zaváže vykonávat pro společnost práci);
• pokud jde o příjmy, které nelze prokázat jinak (např. některým z výše uvedených způsobů) je možné předložit i výpisy z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince, prokazující pravidelný a stálý měsíční příjem cizince alespoň za posledních 6 měsíců.

Za prokázání úhrnného měsíčního příjmu pro účely žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu nelze považovat předložení jednorázového výpisu z účtu o zůstatku na účtu, neboť zákonný požadavek úhrnného měsíčního příjmu v sobě obsahuje požadavek pravidelnosti a stálosti takového příjmu.

Cizinec, který bude na území studovat, prokazuje, že jeho úhrnný měsíční příjem nebude nižší než součet částky životního minima a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku odůvodněných nákladů na bydlení, nebo že veškeré náklady spojené s pobytem budou uhrazeny státním orgánem, právnickou osobou nebo českou hostitelskou organizací. Výpis z účtu zároveň nemusí znít na jméno cizince, jestliže cizinec prokáže (např. mezinárodní platební kartou), že má oprávnění s účtem disponovat.