POBYTY DO 90 DNŮ

Vízová povinnost občanů Ukrajiny v schengenském prostoru[1] byla zrušena dne 11. června 2017.

BEZVÍZOVÝ STYK SE TÝKÁ pouze občanů Ukrajiny, kteří jsou držiteli biometrického pasu. Doba setrvání v schengenském prostoru nesmí přesáhnout 90 dní v průběhu jakéhokoliv 180denního období[2]. Země schengenského prostoru lze navštěvovat bez víza také opakovaně, vždy ale za splnění podmínky uvedené v předchozí větě. Pro kontrolu spotřebovaných dnů pobytu je možné využít schengenský kalkulátor.       

I v případě bezvízového styku musí být nadále plněny podmínky vstupu do schengenského prostoru. Občan Ukrajiny tak může být při hraniční kontrole např. vyzván, aby doložil doklad prokazující úmysl opustit schengenský prostor v zákonné lhůtě 90 dnů (zpáteční letenka, jízdenka apod.), dokument prokazující účel pobytu v schengenských zemích, doklad o dostatečném finančním zabezpečení cesty apod. Pokud není schopen nebo ochoten tyto dokumenty předložit, může mu být vstup na schengenské území odepřen, podobně jako je tomu při nesplnění jiných zákonných podmínek (ohrožení vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví apod.).

Současně platí, že i bezvízový cizinec je povinen ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu ohlásit místo svého pobytu na území České republiky příslušnému odboru cizinecké policie (obecně se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele).

BEZVÍZOVÝ STYK SE NETÝKÁ občanů Ukrajiny, kteří přijíždějí do České republiky na krátkodobé pobyty za výdělečným účelem. Ti musejí nadále žádat na zastupitelském úřadu České republiky o vízum k pobytu do 90 dnů standardním způsobem (viz postup na příslušných webových stránkách (např. Velvyslanectví ČR v Kyjevě a Generálního konzulátu ČR ve Lvově).

Vízum k pobytu do 90 dnů je možné prodloužit na území České republiky (u služby cizinecké policie) jen v mimořádných a odůvodněných případech (humanitární důvody, hospitalizace apod.).

POBYTY NAD 90 DNŮ

Pobyty na území České republiky nad 90 dnů (dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu) nejsou zavedením bezvízového styku s Ukrajinou ovlivněny. Občané Ukrajiny nadále nemohou o dlouhodobé vízum nebo o povolení k dlouhodobému pobytu žádat na území České republiky. Svoje žádosti o dlouhodobé vízum nebo o povolení k dlouhodobému pobytu musejí podávat osobně na příslušném zastupitelském úřadu ČR na Ukrajině nebo ve státě, kde mají povolen dlouhodobý či trvalý pobyt. Po skončení pobytu na území České republiky do 90 dní tedy musí občané Ukrajiny vycestovat mimo území České republiky. 

Doporučujeme ukrajinským žadatelům pečlivě prostudovat webovou stránku, která vznikla za podpory Delegace Evropské unie v Kyjevě a která přináší podrobné praktické informace o bezvízovém cestování (v ukrajinské a ruské jazykové verzi).

Často kladené dotazy:

Jak je přesně chápán krátkodobý pobyt, na něhož se bezvízový režim pro občany Ukrajiny vztahuje?

Krátkodobý pobyt je definován jako pobyt nepřekračující 90 dní v rámci jakéhokoliv 180-denního období. Země EU/Schengenu je tedy možné navštěvovat bez víza opakovaně, nicméně vždy za podmínky, že součet všech dní strávených v daných zemích nebude vyšší než 90 v jakémkoliv 180-denním období. Např. po nepřetržitém bezvízovém 90-ti denním pobytu v EU/Schengenu je nutné strávit dalších 90 dnů mimo EU/Schengen. Pro déle trvající pobyt v zemích EU/Schengenu je zapotřebí mít vyřízeno příslušné dlouhodobé vízum či jiný pobytový titul. 

Do kterých evropských/schengenských zemí mohou občané Ukrajiny krátkodobě cestovat bez víza?

Bezvízový styk se týká krátkodobých pobytů ukrajinských občanů s biometrickým pasem ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Irska, a dále pak v Norsku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

Jaká pravidla platí pro ukrajinské občany se staršími nebiometrickými pasy?

Občané Ukrajiny vlastnící nebiometrický pas musejí mít při cestách do zemí EU/Schengenu i nadále platné vízum či jiný pobytový titul.

Má každý občan Ukrajiny s platným biometrickým pasem automaticky právo na bezvízový vstup do zemí EU/Schengenu?

Nikoliv. Při překračování hranic může být občan Ukrajiny vyzván, aby doložil doklad prokazující úmysl opustit  EU/Schengen v zákonné lhůtě 90 dnů (letenka, jízdenka apod.), dokument prokazující účel pobytu v zemích EU/Schengenu, doklad o dostatečném finančním zabezpečení cesty apod. Pokud daný občan není schopen nebo ochoten tyto dokumenty předložit, mohou příslušné orgány zabránit jeho vstupu na území EU/Schengenu, podobně jako je tomu při nesplnění jiných zákonných podmínek (ohrožení veřejného pořádku apod.). 

Jaký právní dokument upravuje bezvízový styk pro krátkodobé pobyty občanů třetích zemí včetně Ukrajiny v zemích EU/Schengenu ?

Jedná se o Nařízení (ES) č. 539/2001 (v platném znění), kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Příloha I tohoto nařízení obsahuje společný seznam třetích zemí, jejichž občané podléhají vízové povinnosti při cestách do EU/Schengenu, příloha II pak společný seznam třetích zemí, jejíž občané jsou od této povinnosti osvobozeni. Ukrajina byla v rámci tohoto nařízení přesunuta z přílohy I do přílohy II s výhradou, že bezvízový režim platí pouze pro držitele biometrických pasů. Seznamy zemí, jejichž občané musejí či nemusejí mít při překračování hranic EU/Schengenu vízum, lze nalézt např. na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v sekci Vstup a pobyt. 

Proč je pro pobyty ukrajinských občanů za výdělečným účelem v ČR nadále vyžadováno vízum?

Výše uvedené Nařízení (ES) č. 539/2001 umožňuje v čl. 4 odst.3 jednotlivým členským státům uplatnit výjimku z osvobození od vízové povinnosti pro osoby vykonávající výdělečnou činnost. ČR tuto výjimku uplatňuje pro všechny státy z přílohy II tohoto nařízení. Pobyt ukrajinského občana na území ČR za výdělečným účelem bez platného víza je tedy považován za nelegální pobyt.

Seznam dokumentů nutných pro podání žádosti o krátkodobé vízum za účelem zaměstnání lze nalézt mj. na webových stránkách příslušných zastupitelských úřadů ČR v zahraničí – v případě Ukrajiny jde o webové stránky Velvyslanectví ČR v Kyjevě a Generálního konzulátu ČR ve Lvově.

Můžu přijet bez víza do ČR a pracovat tam po dobu kratší než 90 dnů (např. při sezonním zaměstnání) ?

Ne. Pokud je účelem cesty výdělečná činnost, musí si cizinec vyřídit krátkodobé vízum, a to i v případě, když doba jeho pobytu v ČR/schengenském prostoru nepřekročí 90 dnů.

Náležitosti při podání žádosti o schengenské vízum za účelem zaměstnání

Náležitosti při podání žádosti o schengenské vízum za účelem sezonního zaměstnání

Pokud mám vízum jiného schengenského státu (např. Polska), můžu na toto vízum přijet do ČR a zde pracovat ?

Ne. V ČR lze pracovat pouze na vízum vydané českým zastupitelským úřadem.

Mohou občané Ukrajiny pobývat v ČR bez víza i za účelem studia či stáže?

Ano, je to možné. V případě stáže je nutné zvážit, zda se nejedná o výdělečnou činnost (tj. činnost, která je vykonávána za účelem dosažení příjmu).

Je možné, aby si občan Ukrajiny prodloužil bezvízový pobyt v ČR nad rámec povoleného krátkodobého pobytu?

V zásadě to možné není. O prodloužení bezvízového pobytu sice může rozhodnout Služba cizinecké policie ČR v místě bydliště, ovšem pouze na základě velmi závažných skutečností (hospitalizace občana v nemocnici, humanitární důvody aj.). Pobyt občana Ukrajiny převyšující zákonný rámec 90 dnů v rámci  jakéhokoliv 180-denního období bez platného víza či povolení k pobytu je považován za nelegální pobyt. 

Je možné, aby si občan Ukrajiny pobývající v EU/Schengenu na základě bezvízového režimu zažádal v ČR o dlouhodobé vízum či jiný pobytový titul?

Ne, není to možné. Občané Ukrajiny jsou povinni žádat o dlouhodobé vízum či jiný pobytový titul pro ČR pouze na místně příslušných konzulátech ČR na Ukrajině (popř. v zemi, kde mají povolen dlouhodobý pobyt). 

Mohu v ČR pobývat bez víza po dobu delší než 90 dnů ?

Ne, toto není možné.

 

---

[1] Týká se i dalších zemí, které již nyní uplatňují společnou vízovou politiku EU, tj. Bulharska, Rumunska, Chorvatska a Kypru.

[2] Pobyt na území Bulharska, Rumunska, Chorvatska a Kypru se do maximální doby pobytu v schengenském prostoru nezapočítává.