українською  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Generální konzulát České republiky ve Lvově
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

150 let od narození Karla Boublíka

Dne 6. listopadu 1869 se narodil český architekt, představitel novobaroka a secese, jenž zásadním způsobem ovlivnil podobu historického centra dnešního Lvova.

Karel Boublík, rodák z Kolince u Klatov, se po absolvování brněnské c.k. německé vyšší státní průmyslové školy objevil ve Lvově koncem roku 1889 a svou profesní dráhu zde zahájil jako kreslič. Později byl zaměstnán ve lvovské pobočce vídeňské architektonické firmy Fellner a Helmer.

V roce 1894 byl pověřen řízením několika staveb realizovaných ve lvovském Stryjském parku v rámci Haličské zemské výstavy, jejímiž architekty byli Franciszek Szkowron a Julian Zachariewicz. Karel Boublík měl mj. na starosti vybudování dominanty expozice, Průmyslového paláce o rozloze téměř 6 000 m2.

V letech 1895–96 byl vedoucím technické kanceláře významné lvovské stavební a architektonické firmy Ivana Levinského.

Od roku 1897 mohl Karel Boublík, po úspěšném složení profesních zkoušek, samostatně navrhovat a realizovat stavby budov na území města, jejichž výčet přesahuje dvě desítky objektů, zejména činžovních domů. Brzy se stal součástí komunity nejvýznamnějších stavitelů a architektů Lvova, soustředěných v místním spolku, kam patřily takové osobnosti jako např. Adolf Kuhn, Julian a Ludwik Cybulští, Jakób Balaban či Alfred Kamienobrodzki.

K jeho nejbližším spolupracovníkům se řadil český mistr Jan Dašek, umělecký kovář a autor většiny kovaných ozdob a doplňků budov, a polský sochař Bronislav Szoltys, jehož plastické reliéfy zdobí fasády domů.

Karel Boublík zemřel 1. května 1925 a je pochován na Lyčakovském hřbitově ve Lvově.

Život a působení Karla Boublíka z něj učinily opravdový symbol blízkosti Čechů a Ukrajinců, jenž významně přispěl k tomu, že centrum Lvova se stalo skutečnou architektonickou perlou Ukrajiny, zařazenou na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Generální konzulát ČR ve Lvově by v této souvislosti chtěl poděkovat všem, bez jejichž ochoty a vstřícnosti by nebylo možné znovu objevit tuto neprávem opomíjenou osobnost, a to zejména profesoru Yurii Biryulovovi z Lvovské národní akademie umění a pracovníkům Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze, Knihovny a informačního centra v Kolinci a Archivu města Brna.

Zásluhou všech pak konzulát mohl založit heslo Karel Boublík v české verzi Wikipedie.