Česká republika přebírá předsednictví ve Visegrádské skupině  v období plném výzev, jak na národní, tak na evropské úrovni. Jedná se o období po volbách do Evropského parlamentu (květen 2019), kdy započne nový institucionální cyklus EU a dojde k vytyčení nových priorit a zároveň k finalizaci Víceletého finančního rámce EU pro roky 2021 - 2027. Vedle dlouhodobých výzev, jako např. bezpečnost a azylová a migrační politika, bude EU též muset řešit úkoly spojené s očekávaným odchodem Velké Británie.

Česká republika chce během svého visegrádského předsednictví navazovat na program slovenského předsednictví a prosazovat racionální, pragmatický a konstruktivní přístup k aktuálním výzvám a problémům našich zemí i Evropy. ČR bude prosazovat snahy cílící k další stabilizaci evropského kontinentu, včetně procesu rozšiřování a podpory sousedské politiky.

Hlavním cílem českého předsednictví by mělo být upevňovat postavení zemí V4 v EU a v NATO a současně posilovat jednotu a soudržnost těchto dvou organizací. Visegrádské země by tak měly přispívat k budování silné, akceschopné, konkurenceschopné a bezpečné Evropy, založené na hodnotách demokracie, svrchovanosti práva, respektu k lidským právům a svobodám a současně na principech subsidiarity, proporcionality a udržitelnosti.

Visegrádskou skupinu vnímá Česká republika jako tradiční platformu dialogu a praktické spolupráce ve středoevropském regionu, cennou zejména vysokou úrovní vzájemné důvěry, respektu a schopnosti kompromisu. Visegrádská spolupráce by měla zůstat efektivní, neformální, flexibilní a inkluzivní a zaměřovat se na konkrétní a pozitivní projekty tam, kde přinášejí reálnou přidanou hodnotu pro ČR, země V4 a i pro EU jako celek. Ve svých formátech i projektech by se měla snažit o otevřenost dalším evropským partnerům, v prvé řadě sousedům, a posilovat tak svůj koaliční potenciál v rámci EU.

Program aktuálního českého předsednictví ve V4 pod mottem V4Reasonable Europe/V4 pro rozumnou Evropu pracuje se 3 tematickými okruhy: 1) Reasonable solutions/rozumná řešení (priority: prohloubení vnitřního trhu EU a uchování čtyř svobod, podpora evropské integrace zemí Západního Balkánu a pro-evropského směřování zemí Východního partnerství, obranná spolupráce, mezilidské vztahy uvnitř V4); 2) Revolutionary technologies/revoluční technologie (priority: věda, výzkum a inovace, umělá inteligence, malé a střední podniky apod.); 3) Reconciling approaches/slaďování přístupů (priority: jednání o budoucím víceletém finančním rámci EU, migrační a azylová politika, energetika, infrastruktura).

Předcházející předsednictví:

V období 1. července 2015–30. června 2016 předsedala Česká republika Visegrádské skupině (V4).

Mottem předsednictví bylo „V 4 Trust“ (možné číst také jako „We for trust“) – tj. společná důvěra. Toto heslo shrnovalo kvalitu, kterou považujeme za nejdůležitější přidanou hodnotu visegrádské spolupráce: jedinečnou míru vzájemné důvěry založenou na funkčních, blízkých vztazích a na otevřené výměně názorů mezi partnery, kteří spolu nemusejí vždy a ve všem souhlasit, jejichž spolupráce však může být v určitých oblastech mimořádně produktivní.

Především proto je Visegrádská čtyřka nadále základním a klíčovým formátem spolupráce ve střední Evropě, a to zejména v dobách, kdy vedle dlouhodobě plánovaných aktivit bude zapotřebí stále častěji reagovat ad hoc na nově utvářenou situaci v EU i jejím sousedství.

Informace o průběhu českého předsednictví ve V4 2015–2016:

Shrnutí CZ V4 PRES (DOC, 308 KB)

1. července 2016 - 30. června 2017 převzalo předsednictví Polsko. Bližší informace zde: www.msz.gov.pl/en/foreign_policy/europe/visegrad_group/polish_presidency_of_the_visegrad_group_2016_2017/

Od 1. července 2017 do 30. června 2018 bylo předsednickou zemí V4 Maďarsko. Bližší informace zde:

http://v4.gov.hu/en

Od 1. července 2018 do 30. června 2019 bylo předsednickou zemí V4 Slovensko. Bližší informace zde:

https://www.mzv.sk/zahranicna-politika/slovensko-a-v4/slovenske-predsednictvo-v4/uvod