ČR a Filipíny navázaly diplomatické vztahy v roce 1973, pro Filipíny byl akreditován nerezidentní velvyslanec z Tokia. V roce 1980 zřízeno obchodní oddělení v Manile v čele s obchodním radou, který byl zároveň CDA a.i., nadále akreditován velvyslanec z Tokia. Ke skutečnému rozvoji vztahů došlo až v 90. letech, v roce 1994 bylo obchodní oddělení zrušeno, zřízen zastupitelský úřad v čele s CDA a.i., v roce 1995 ukončena akreditace velvyslance z Tokia. V roce 1997 otevřeno filipínské velvyslanectví v Praze v čele s rezidentní velvyslankyní V letech 1995 - 9 velvyslanectví Manila samostatný úřad v čele s CDA a.i.. První rezidentní velvyslanec ČR v Manile byl jmenován v roce 1999.

Český prezident Václav Havel navštívil Filipíny v roce 1995. Jeho filipínský protějšek, prezident Fidel Ramos, přijel do Prahy o dva roky později, tj. v roce 1997. Ministr zahraničí Filipín T. Guingona byl v Praze v roce 2001 a český ministr zahraničí Cyril Svoboda navštívil Manilu v únoru 2004. Bohaté jsou styky na senátní úrovni: Předseda Senátu Filipín A. Pimentel přijel do Prahy v roce 2000 a jeho nástupce F. Drilon v květnu 2006. Mezitím navštívil Manilu v březnu 2006 Předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka.

Styky na regionální úrovni:

• 1974 - podepsána družební dohoda mezi Litoměřicemi a Calambou
• 2006 - březen první setkání starostů družebních měst v Calambě
• 2006 - říjen podepsána družební dohoda mezi Litoměřicemi a Dapitanem

Vztahy českého a filipínského národa jsou pozitivně ovlivňovány dvěma fenomény. Prvním je Pražské Jezulátko, jež je díky své historii extrémně populární ve všech španělsky mluvících zemích a Filipínci, přestože dnes již zaměnili španělštinu za angličtinu, jsou stále největšími uctívači Santo Niño de Praga. Značná část jezdí do České republiky právě za tímto účelem. S trochou nadsázky se dá říci, že ti co nejedou za Jezulátkem, jedou do Litoměřic. Litoměřice mají totiž svého Blumentritta a ten byl nejlepším přítelem filipínského národního hrdiny José Rizala. Bohužel v dnešní době je Ferdinand Blumentritt u nás, kromě Litoměřic, v podstatě neznámý, zatímco na Filipínách jsou po něm pojmenovány ulice, náměstí, učí se o něm ve školách i na univerzitě. Povědomost o Pražském Jezulátku je u nás větší, pořád však zaostává za Filipínami, kde je Santo Niño de Praga uctíváno i v těch nejodlehlejších koutech. Těm, kteří si otevřeli tyto stránky a mají zájem o Filipíny, si dovolíme trochu osvěžit výše uvedené stránky českých dějin, jež jsou pro pochopení česko-filipínských vztahů tak důležité.