To co činí Blumentritta výjimečným je jeho přátelství s filipínským národním hrdinou, José Rizalem. Blumentritt byl přitahován španělsky mluvícím světem, již v útlém dětství se naučil tento jazyk, aby mohl číst o španělských koloniích v Latinské Americe a na Filipínách, ty ho přitahovaly nejvíce.

Důvodem byl možná fakt, že se v rodině tradovalo, že jeden z předků byl počátkem 17. století guvernérem na Filipínách. Teta Blumentrittova otce měla za manžela španělského kreola, který zemřel v Latinské Americe v bojích s povstalci roku 1824. Předkem manžela Blumentrittovy pratety byl údajně guvernér Alcázar. Není to prokázáno, ale malý Ferdinand to od tety slýchal, když se na sklonku svého života vrátila do Prahy. Ferdinand ji často navštěvoval a v šeru malostranského příbytku naslouchal barvitému vyprávění o exotickém světě španělských držav. Blumentritt pocházel z typické úřednické rodiny své doby. Navíc trpěl mořskou nemocí a ta mu bránila i v cestování po Vltavě. Tyto exotické krajiny tedy nikdy nenavštívil, to mu však nezabránilo v tom, aby se Filipíny staly jeho celoživotním koníčkem a láskou. Láskou, která našla své naplnění. Blumentrittovým osudem se stal filipínský národní hrdina José Rizal.

José Rizal, politik, politolog, filosof, doktor medicíny, spisovatel a básník. Renesanční genius, ve svém prostředí a době zjev zcela ojedinělý. Ve 20 letech odcestoval do Španělska, aby dokončil vysokoškolská studia a po té cestoval po dalších evropských zemích, nejvíce se mu líbilo Německo. Tam se přes společné známé dozvěděl o Blumentrittovi, se kterým si od poloviny roku 1886 dopisoval. V květnu 1887 pak v Litoměřicích dochází k osudovému setkání. Čtyři dny, jež totálně změnily další život obou mužů. Blumentritt dostal šanci přeměnit svůj akademický zájem o Filipíny v reálné naplnění a pomoc milované zemi a Rizal našel nejoddanějšího přítele Evropana, který žil pro filipínský národ více než většina samotných Filipínců. Blumentritt byl vzdělaný muž a byl Rizalovi intelektuálním partnerem.

Rizal i Blumentritt přispívali do odborných i politických španělských časopisů pojednávajících o zámořské politice. Blumentritt platil za nejuznávanějšího odborníka na Filipíny mimo Španělsko. Kdykoliv byl Rizal ve svých názorech na pochybách, obracel se na svého přítele Blumentritta, jehož úsudku si hluboce vážil. Pod Rizalovým vlivem se měnil i Blumentritt. Z loajálního c.k. úředníka uznávajícího monarchii a zaběhnuté řády se stal člověk schvalující revoluci jako východisko filipínského boje za nezávislost. Stanovil dokonce podmínky úspěšné revoluce. Blumentritt sepsal a vydal německo-tagalok slovník, jako první též vytiskl mapu druhého největšího filipínského ostrova Mindanao. Pomáhal též Rizalovi v metodice utřídění gramatiky filipínského národního jazyka tagalok. Blumentrittovy dopisy byly Rizalovi největší oporou v jeho těžkém životě, v Blumentrittově rodině pak znamenaly Rizalovy dopisy opravdový svátek, kdy se všichni shromáždili okolo otce, který předčítal a ostatní dychtivě sledovali každé slovo.

Rizalova poprava byla pro Blumentritta těžká rána, vzala mu kus života. Jeho zdraví i do té doby dost chatrné, se značně zhoršilo. Věren památce svého přítele, pokračoval Blumentritt v propagaci Rizalových myšlenek a názorů. Až do své smrti zůstal nejvěrnějším přítelem filipínského národa. Po Blumentrittově smrti byl na Filipínách vyhlášen státní smutek, byla po něm pojmenována jedna z hlavních manilských ulic, jakož i jiné v dalších městech po celé zemi. Běžný Filipínec dnes většinou neví jaké byl Blumentritt národnosti, ví však, že to byl jeden z filipínských hrdinů.

Hrob Ferdinanda Blumentritta v Litoměřicích

Po sametové revoluci Litoměřice znovu objevily díky Rizalovi a Filipínám Blumentritta, kde je dnes nejznámějším "rodákem" i když pochází z Prahy.

Rok Blumentritta na Filipínách měl za úkol přiblížit Filipíncům jeho původ a vztah k dnešní České republice.

Etnografická mapa Filipín Ferdinanda Blumentritta (zdroj Wikipedie)