Solidní ekonomický růst země Filipíny řadí mezi středněpříjmové státy. I přesto tu stále existují provincie připomínající chudé země rovníkové Afriky, kde dvě třetiny obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, tedy kolem jednoho dolaru na den. Především Východní Samar, druhá nejchudší provincie země, je vedle extrémní chudoby i nárazníkovou zónou pro výkyvy počasí přicházející z Tichého oceánu. Samar tak byl i prvním místem Filipín, který počátkem listopadu 2013 zasáhl supertajfun Hayian, druhý nejsilnější tajfun světa v moderních dějinách. Jen na Filipínách zahubil přes šest tisíc lidí. Tajfun prošel středem Filipín a způsobil katastrofální materiální škody a podle údajů OSN jím byly vážně narušeny životy 15 milionů lidí. Přes čtyři miliony lidí zůstalo bez střechy nad hlavou a zcela zničeno bylo přes milion obydlí.

Po největších přírodních katastrofách Česká republika často poskytuje Filipínám humanitární pomoc. Na konci roku 2011 dosáhla pomoc věnovaná státem 1,7 milionu korun na pomoc po záplavách, v roce 2013 se po tajfunu už zdesetinásobila. Kromě toho sbírky nevládních organizací, výrazně podporované českou veřejností, překonaly veškerá očekávání. Tajfun vyprovokoval rychlé zapojení největších z nich do obnovy země. Člověk v tísni a české pobočky Charity a ADRA ze svých krizových fondů uvolnily okamžitou pomoc, vyhlásily finanční sbírky a spustily systém dárcovských SMS.

Žádná česká organizace ovšem zpočátku nepředpokládala, že v novém působišti setrvá i po roce 2014, tedy po ukončení bezprostřední humanitární pomoci. Přesto dnes na Filipínách různou formou působí již pětice organizací s aktivitami v oblasti školství a zemědělství. Velvyslanectví ČR v Manile monitoruje rostoucí zájem o oblast životního prostředí, vodohospodářství a částečně i problematiku lidských práv. Je to dobrá vizitka České republiky. Přinášíme přehled hlavních rozvojových aktivit.

Člověk v tísni opravil na Samaru desítky škol

Nejsilnější přítomnost má na Filipínách organizace Člověk v tísni vedená Petrem Muroněm. Má základnu ve městě Guiuan na ostrově Samar. Člověk v tísni vyslal ihned po supertajfunu na místo koordinační humanitární tým, který doposud působí především v oblasti chudého Východního Samaru. Ostrov stál v cestě tajfunu jako první, a patřil tak k nejvíc postiženým oblastem. Tajfun pobořil většinu domů a škol, přičemž lidé zde přišli i o téměř veškeré zdroje příjmů. Člověku v tísni se podařilo zajistit nejen provizorní přístřeší rodinám, ale také opravit a vybavit desítky škol. Organizace opravila mimo jiné například školy na ostrově Homonhon, prvním místu Filipín, na kterém přistál mořeplavec Fernão de Magalhães při své plavbě kolem světa. Projekt opravy škol i jejich vybavení byl podpořen Ministerstvem zahraničních věcí ČR.

Člověk v tísni letos realizuje mimo jiné projekty na podporu zemědělství a živobytí, na kterých spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi. Díky Člověku v tísni je s českou nevládní přítomností na Filipínách možno poprvé v historii počítat v delším časovém horizontu.

Charita ČR poradila s pěstováním rýže

Organizace Charita ČR dokázala už krátce po tajfunu dopravit na ostrov Samar jídlo, vodu a zajistit základní přístřeší pro postižené. Následně se věnovala obnově škol a zejména podpoře zemědělství, včetně nízkonákladového pěstování rýže, alternativních plodin a používání přírodních hnojiv. Od loňského ledna zastupuje tým Charity ČR na ostrově Samar Helena Kotková. „Výsledky Charity na Samaru dokazují, jak může mezilidská solidarita pomoci i v tak navzájem vzdálených zemích, jako jsou Filipíny a Česká republika,“ říká k tomu český velvyslanec v Manile Jaroslav Olša jr.

ADRA stavěla domky na ostrově Panay

Společnost ADRA pomohla prostřednictvím mezinárodní a filipínské sítě této adventistické organizace. V provincii Aklan na ostrově Panay postavila nebo opravila celkem 170 domků pro obyvatele, kteří přišli o svá obydlí. ADRA se zaměřila na zranitelnější části společnosti, jako jsou rodiny bez otce, rodiny s těhotnými ženami a malými dětmi, seniory či lidmi s postižením. Cílem bylo zajistit důstojné podmínky pro ty nejzranitelnější. Při tisícovkách zničených domů a domácností byly opravy a stavby nových obydlí nutností, které místním komunitám pomohly zahájit nový život. ADRA se podílela i na projektech obnovy rybářství a výsatby mangrovníků v postižených oblastech. Mnozí rybáři totiž během tajfunu přišli o své lodě a zdecimovány byly i mangrovníky, ve kterých ryby žijí. Při návštěvě postižených vesnic zaznívalo od představitelů měst a vesnic i osob, které pomoc obdržely, poděkování České republice za možnost postavit se po této tragédii opět na vlastní nohy.

Velvyslanectví podpořilo školní autobus pro děti žijící na smetišti

Každý rok realizuje Velvyslanectví ČR v Manile takzvané malé lokální projekty, které jsou rovněž financovány v rámci rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR. Smyslem těchto projektů v hodnotě maximálně 500 tisíc korun (obvykle spíše méně), je na základě znalosti zastupitelského úřadu o daném teritoriu přispět místnímu rozvoji podle prioritních sektorů.

Loni tak české velvyslanectví podpořilo dopravu do školy pro děti z nejchudších rodin žijících na obřím smetišti Payatas v blízkosti hlavního města Manily. Školu vybavilo novým školním autobusem jeepney, vyrobeným v místní dílně. Část tohoto projektu byla financována z peněz získaných především ze sbírek v Nizozemsku. Autobus je využíván k šesti jízdám denně, kdy vyzvedává děti ze smetiště a vozí je do školy umístěné v přijatelnějším prostředí. Kromě toho je využíván i pro další aktivity školy. Český příspěvek je vedle školy samotné oceňován i velvyslanectvím Nizozemska.

V horách na Leyte pomohli Češi obnovit zemědělství

Druhý loňský malý projekt podpořený českým velvyslanectvím v Manile spočíval v podpoře vybraného zemědělského společenství v oblasti poškozené tajfunem Yolanda. Šlo o dodání foliovníků a stavbu zavlažování a ochrany rostlin ve spolupráci s izraelskou organizací IsraAID. Pomoc postavila zpět na nohy místní zemědělce a vytvořila regionální centrum pěstování zeleniny. Program zavedl nové plodiny, vyškolil zemědělce v jejich pěstování a vybudoval zavlažovací systémy. Expert realizující organizace proškolil místní zemědělce v přípravě půdy, ochraně plodin, plánování úrody a její využití po sklizni. Český příspěvek je vedle zemědělců a obce samotné oceňován i velvyslanectvím Izraele.

Projekt se nachází na ostrově Leyte v obci Cabingtan, zhruba 30 kilometrů (ale téměř tisíc výškových metrů) od přístavu Ormoc. Rozvojové projekty ČR jsou logicky směrovány do nejchudších oblastí, kde bezpečnostní situace není vždy jednoduchá. Tento projekt tak byl například uskutečněn v izolované horské oblasti, kde byla hlášena i přítomnost maoistických povstalců z Nové lidové armády.

Vědci ochránili nártouny před pytláky

Tak trochu vlajkovou lodí české rozvojové spolupráce na Filipínách je ochrana životního prostředí. Filipínské souostroví je místem s jednou z nejvyšších biodiverzit flory i fauny na světě, a to jak na souši, tak i pod vodou. Naprostou většinu zde žijících organismů nelze najít nikde jinde na světě. I proto se část projektů věnuje právě ochraně biodiverzity narušené urbanizací a prudkým růstem počtu obyvatel.  Významným prvkem těchto projektů je postupné zapojování českých organizací, především vysokých škol a zoologických zahrad, kterým se tak otevírají dveře pro vlastní projekty.

Českou roli oceňuje i filipínský ministr životního prostředí a přírodních zdrojů Ramon Jesus Paje. Ten vyjádřil české straně a českým firmám poděkování za podporu rozvoje obnovitelné energetiky Filipín. Ministr také ocenil české aktivity při ochraně nártounů. Jde o jedny z nejmenších primátů světa a čeští ochranáři museli čelit problémům i ze strany pytláků.

Jedním z projektů svázaných s Českou republikou je občanské sdružení Tarsius. To se zaměřuje na ochranu ohroženého druhu primáta a současně národního symbolu Filipín – už zmíněného nártouna filipínského – v místě jeho přirozeného výskytu na ostrově Bohol. Kvůli ztrátě přirozeného prostředí a nelegálnímu lovu pro trh se zvířaty populace těchto primátů stále klesá. Nártounům neprospívá jejich popularita. Drobná „opička“ s velkýma očima se vejde do dlaně jedné ruky. Česká organizace proto podpořila vybudování centra pro ochranu nártounů v Bilaru na Filipínách ve spolupráci s organizacemi Wings of Serenity a Bohol Habitat Conservation Centre. Do lokality dojíždí vědecká pracovnice ZOO Ústí nad Labem RNDr. Milada Řeháková (Petrů), Ph.D. a další Češi. Organizace má dlouhodobý zájem o nábor dobrovolníků vzdělaných v oboru souvisejícího s činností centra

Nezbytnou součástí projektu je osvěta veřejnosti. Tarsius se proto zaměřuje na vzdělávání místních obyvatel, kteří jsou primárně zodpovědní za lov a ničení přirozeného prostředí nártounů. Zejména vzdělávání mladší generace je nezbytné pro budoucí ochranu druhu. Tarsius se také zaměřuje na problematiku chovu nártounů v zajetí a zasloužil se o zlepšení podmínek takto chovaných zvířat.

Dalším prvkem v projektu Tarsius je rozvoj ekoturistiky a nočních safari v sousedním národním parku Rajah Sikatuna. To přispívá ke zvýšení povědomí o nutnosti ochrany přírody a přináší to přímý užitek místní komunitě v podobě nových pracovních míst. Návštěvníci mohou při safari obdivovat divokou přírodu včetně opic, nártounů, letuch, sov, nejrůznějších druhů hmyzu či rostlin. To vše doprovází anglicky mluvící průvodce a také bývalý lovec, který je nyní zaměstnán v rámci projektu.

Nadace Talarak chce obnovit prales i populaci pelikánů

Mezi důležité projekty se řadí také aktivity Nadace Talarak spolupracující v Česku především se ZOO Liberec a ZOO Plzeň. Projekt spolupráce je součástí České koalice pro ochranu biodiverzity. Tato záchranná stanice u města Kabankalan na filipínském ostrově Negros byla nazvána podle místního vzácného zoborožce Waldenova, na kterého se původně zaměřovala. Záchranná stanice postupně svou působnost rozšířila i na savce. Byla založena jako filipínské neziskové sdružení se záměrem dlouhodobě ochraňovat biologickou rozmanitost Filipín. Členem vedení Talaraku je Čech Pavel Hospodářský, zaměstnanec ZOO Liberec, nadace ovšem spolupracuje i s dalšími českými ZOO, především Plzní, Prahou a Dvorem Králové.

Nedílnou součástí ochranářských aktivit Záchranného centra pro ohrožené živočichy Talarak i Nadace Talarak je osvětová a vzdělávací činnost mezi obyvateli ohrožených pralesů, především na ostrově Negros, kde se záchranné centrum nachází. Pravidelné návštěvy expertů v centru i vzdělávací činnost nese své ovoce – centrum často získá některé vzácné druhy zvířat jako dar, nebo je kolikrát schopno vzácného jedince takříkajíc zachránit přímo z pekáče okolních domorodců. Stanice občas získává i zvířata zabavená na černém trhu.

Díky projektu dotovanému z rozvojové pomoci Ministerstva zahraničních věcí ČR v roce 2014 byla provedena rekonstrukce škod napáchaných na záchranném centru po tajfunu. Rekonstrukce umožnila mimo jiné připravit i jednoduché ubytování, které výrazně navýšilo možnosti centra a umožnilo přijímat experty, vědce, stážisty a dobrovolníky z celého světa. Centrum prostřednictvím webu ZOO Liberec často hledá dobrovolníky z preferovaných oborů - veterináře, chovatele, výzkumníky, ZOO architekty, IT experty či prostě nadšence, kteří mají zájem pomoci centru a věnovat část svého času ochraně filipínské přírody a získat zkušenosti. Loni stanici Talarak navštívila i historicky vůbec první delegace Poslanecké sněmovny ČR vedená místopředsedou sněmovny Petrem Gazdíkem.

Problémem centra zůstává rozsah kácení přirozeného zalesnění ostrova, a tedy i prostoru, kam by bylo možno zachráněná zvířata vypustit. Talarak proto na letošní rok připravuje projekt obnovení džungle na nově pořízených pozemcích přiléhajících k místnímu národnímu parku. Dalším připravovaným projektem je návrat vyhynulých pelikánů skvrnozobých na Filipíny. Tito velcí ptáci byli v minulosti na Filipínách zcela vyhubeni. Dosud jsou však chováni v ZOO Dvůr Králové, která je současně nejúspěšnější zahradou v množení tohoto druhu ptáků na světě. Mají se stát základem obnovení populace těchto obřích ptáků na Filipínách.

Manželé Brázdilovi spolupracují se školním komplexem na Guimarasu

Helping hand for Guimaras je organizace, která vznikla z iniciativy českých manželů Brázdilových žijících na ostrově Guimaras. Projekt pomáhá dětem z areálu Good Shepherd’s Fold Academy. Součástí tohoto areálu je mateřská, základní a střední škola, kostel a sirotčinec. Organizace dále rozšiřuje své projekty na oblast místního zemědělství a loni proběhla jednání s českými vysokými školami o možné spolupráci. Organizace spolupracuje dlouhodobě s Matičním gymnáziem v Ostravě, jehož studenti organizují humanitární sbírky pro Guimaras.

Filipínské studenty přijaly univerzity v Brně nebo ve Zlíně

Univerzitní spolupráce je samozřejmě další formou pomoci. Česká republika nejenže poskytuje občasná stipendia, když od školního roku 2014-15 v České republice studují po řadě let první vládní stipendisté, ale jednotlivé vysoké školy se angažují v řadě vlastních projektů.

Již několik let aktivity na Filipínách rozvíjí například Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která podepsala čtyři dohody o spolupráci s předními filipínskými univerzitami a pravidelně se účastní unijního vysokoškolského veletrhu EHEF v Manile. Masarykova univerzita v Brně již přijímá filipínské studenty v rámci programu Erasmus Mundus. Mendelova univerzita v Brně podepsala na Filipínách dohodu o výměnných stážích studentů a učitelů i společném výzkumu. Výjimečný je i projekt Univerzity národní obrany v Brně, která v loňském roce zahájila program školení specialistů z filipínského ministerstva obrany. Filipínští studenti se každoročně vracejí i na soukromou University of New York v Praze.

Pro české školy je stále atraktivnější Evropský veletrh vysokoškolského vzdělávání EHEF, který je na konci každého roku pořádán v Manile. EHEF přitahuje tisícovky návštěvníků především z řad studentů a představitelů vysokých škol. Výhodou je, že navazuje na podobný veletrh v Indonésii, české univerzity tak mohou své prezentace a jednání propojit do jedné návštěvy jihovýchodní Asie.