Před krizí vláda odhadovala, že hrubý domácí produkt vzroste v r. 2018 o 4,9 %. Zástupce Centrální banky Nikaragua prohlásil, že s přihlédnutím k sociopolitickému konfliktu, který Nikaragua v posledních měsících zažívá, je vzrůst hrubého národního produktu odhadován na pozitivní nulu. Přestože vláda odhaduje současnou ekonomickou situaci v rámci možností za pozitivní, negativně ji mohou ovlivnit nově schválené zákony - zákon proti praní špinavých peněz a zákon o financování terorismu. V momentě, kdy by investor nesouhlasil s vládou, mohly by být jeho investice kategorizovány jako terorismus nebo praní špinavých peněz. Z tohoto důvodu se nezávislí ekonomové shodují, že v nejbližší době nedojde k oživení přímých zahraničních investic v zemi. Nově vydané zákony již byly postoupeny na posouzení u úřadu Vysokého komisaře pro lidská práva OSN, podle nějž jsou velmi vágní a umožňují široký výklad.  Dle nového zákona by za „teroristu“ mohl být považován i investor uplatňující právo na svobodu slova.

Krize v konkrétních sektorech

Nikaragujská nadace pro hospodářský a sociální rozvoj (FUNIDES) vydala zprávu, ve které uvádí, že od počátku politické krize, která začala v dubnu 2018, přišla země o 347 000 pracovních míst. Za nejvíce zasažené odvětví je označován cestovní ruch, který je jeden z motorů nikaragujské ekonomiky a nyní přišel až o 60 000 pracovních míst. Nikaragujská Komora pro cestovní ruch uvádí, že Nikaraguu v r. 2018 navštívilo až o 600 000 turistů méně. Ztráty v odvětví cestovního ruchu tak nyní přesahují 400 milionů dolarů. Podle údajů Komory pro cestovní ruch již 80 procent malých hotelů v Nikaragui muselo uzavřít své podnikání a 83 procent firem v tomto sektoru snížilo svou činnost. Socio-ekonomická krize zasáhla rovněž burzu cenných papírů, která dle zveřejněných údajů od začátku roku 2018 poklesla o více než 70 %. Snížila se i hodnota obchodů - v září roku 2018se na burze obchodovalo s 1,201 milionu Córdobas, kdežto v předchozím roce ve stejném období s 3,628 milionu. Celkem 94,8 procent operací bylo prováděno veřejným sektorem a zbývající část sektorem soukromým. 

Co situace znamená pro české investory a exportéry?

V současné chvíli je situace v Nikaragui velmi nepředvídatelná a spíše se doporučuje zdržet se investic a exportu do země, dokud se situace nenavrátí k normálu. Pokud však prezident Ortega bude pokračovat v současně nastavené politice a nepokusí se navrhnout řešení, nelze v blízké době očekávat pozitivní ekonomické změny. Až se však toto stane, půjde o důležitý moment, do nějž bude třeba se zapojit.  Ať již půjde o pokračování vlády prezidenta Ortegy či jeho nástupce, nebo se vlády chopí opozice, země bude potřebovat dodávky prakticky všeho, přičemž zejména motivější populace si své jmění zachová.

Na propad na akciovém trhu zareagovala i Centrální banka Nikaraguy, která koncem roku 2018 přišla s veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dluhopisů), jež mohou koupit investoři s více než deseti tisíci dolary nebo jejich ekvivalent v Córdobas. Navzdory silné reklamě je však třeba upozornit, že se jedná o extrémně rizikovou investici

Velvyslanectví ČR v Mexiku bude dále situaci pečlivě monitorovat, aby mohlo zájemce o investici či vývoz do země včas upozornit na pozitivní obrat ve vývoji.

Autoři: Daniela Sedláková, odborná asistentka, a Petr Manoušek, diplomat pro přiakreditované země, Velvyslanectví ČR v Mexiku