Mexické zdravotnictví je nadějným sektorem pro české exportéry. Aktuální vláda se po svém nástupu zaměřila na reformu zdravotnického systému a jeho financování. V roce 2019 byl přijat Národní zdravotní plán 2019-2024, který deklaruje cíl zvýšit dostupnost systému pro všechny a zvýšit zdravotnický rozpočet. Dalšího boomu se zdravotnictví dočkalo v důsledku pandemie COVID-19. Stát v roce 2020 navýšil rozpočet pro zdravotnictví o 4,35 %. I tak státní zdroje pokrývají jen 51 % celkových nákladů na zdravotní péči, 41 % si hradí sami pacienti.

Mexiko má všeobecnou zdravotní péči poskytovanou jak rozsáhlou sítí státních zařízení (poskytuje zhruba 75 % služeb), tak soukromými poskytovateli a pojišťovnami (poskytuje zhruba 25 % služeb). Veřejná (státem řízená) zdravotní péče je v Mexiku posykována v rámci tří hlavních systémů, které mají oddělenou síť zdravotnických zařízení, personálu i financování. První z nich je péče poskytovaná zaměstnancům a jejich rodinám Mexickým institutem sociálního zabezpečení (Instituto Mexicano de Seguridad Social, IMSS), dohromady zhruba 68 milionům lidí. Druhý systém je určen pro 13 miliónů státních zaměstnanců a jejich rodin a zastřešuje jej Institut sociálního zabezpečení a služeb pro státní zaměstnance (Instituto de Seguridad Social de Trabajadores del Estado, ISSSTE). A konečně, zhruba 50 milionům obyvatel bez zdravotního pojištění (neformálně zaměstnaní a nezaměstnaní) nabízí stát základní zdravotní služby skrze Lidové pojištění (Seguro popular), od listopadu 2019 nahrazené Zdravotním institutem pro blahobyt (Instituto de Salud para Bienestar, INSABI). Tyto tři systémy, které se částečně překrývají, se liší zdrojem financování, kapacitami i rozsahem poskytovaných služeb. I tak zůstává asi 19 miliónů občanů mimo systém zdravotní péče a s reálnou dostupností má problém zhruba polovina obyvatel.

Právě roztříštěnost systému a kolísající dostupnost péče v různých částech země jsou problémy, které řeší mexická vláda s cílem zajistit přístup k rovnocenné zdravotní péči pro všechny. Zároveň chce eliminovat korupci centralizací nákupu zdravotnického materiálu a léků v ročním objemu 5,3 mld. USD (léčiva), a to ve veřejné soutěži organizované Ministerstvem financí. Ačkoliv přechod na nový nákupní systém nebyl hladký a v průběhu roku 2019 bylo zaznamenáno hned několik výpadků v zásobování zdravotnických zařízení, první výsledky ukazují zásadní úspory v nákupu léčiv (levnější až o 68 %), tak zdravotnického materiálu (až o 43 %). Změna systému narušila monopol asi 10 dodavatelů a otevírá trh pro nové subjekty. Podle mexického práva mají navíc ve výběrových řízeních veřejného zdravotního systému přednost dodavatelé ze zemí, se kterými má Mexiko uzavřenu dohodu o volném obchodu. Tou je pro ČR dohoda o volném obchodu mezi EU a Mexikem.

Mexiko má 22.831 zdravotnických zařízení (poslední údaj z roku 2014), z toho 1.386 státních a 2.960 soukromých nemocnic. Velké veřejné i soukromé nemocnice poptávají pravidelně nejmodernější a úzce specializované přístroje. Střední a menší nemocnice s omezeným rozpočtem také kupují použité nebo repasované přístroje, státní nemocnice to ale mají zákonem zakázáno. Zajímavým trhem je také 103 lékařských fakult, které jsou rozmístěny po celé zemi. Osvědčenými koncovými klienty jsou kromě zdravotnických zařízení i specializované firmy zabývající se výstavbou, vybavováním a někdy i provozováním nemocnic většinou na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. Public-Private Partnership).