česky  italiano 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: CG Milano
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

100 let československého konzulátu v Miláně

Na konci března 1920 byl v Miláně zřízen první československý konzulát. Navazoval na práci československo-italské obchodní a transportní komise, která fungovala v metropoli severní Itálie již od jara 1919. Prvním československým konzulem v Miláně se stal Jaroslav Lípa (22. 8. 1886 Jičín – 9. 8. 1966 Praha).

Byl to další italský legionář ve službách nové republiky. Od roku 1919 byl zástupcem prvního československého chargé d´affaires a později vyslance Lva Borského a následně prvního vyslance v Římě Vlastimila Kybala. Lípa se později stal jedním z nejznámějších československých diplomatů, který se výrazně vyznamenal i za druhé světové války.

Jaroslav Lípa​

Jaroslav Lípa​

Lípa začal v severní Itálii plánovaně navazovat nové obchodní kontakty, on to byl, kdo lákal italské turisty do Československa za jeho krásami a kulturou, on to byl, kdo objasňoval italským partnerům výhody spolupráce s Československem, které se velmi rychle stávalo významnou průmyslovou silou ve střední Evropě.

Konzulát v Miláně v severní Itálii zprostředkovával nejen objektivní informace o novém státě, ale velmi rychle pomáhal s navazováním silných obchodních vztahů, které byly přerušeny válkou. Již 12. dubna 1920 se v organizaci konzulátu v Miláně zdejšího veletrhu zúčastnila delegace československého ministerstva obchodu pod vedením Dr. Turnovského. Brzy začaly proudit z Československa do severní Itálie železo, chmel, cukr, výrobky ze skla, nábytek, ale také stavební materiál.

Československo zase odebíralo z Itálie elektrické kabely, léčiva, potraviny, ovoce apod. Významné byly dovozy pro československou armádu, např. obvazového materiálu, některé součásti výstroje a výzbroje apod. Konzulát také pomohl 31. července 1920 vypravit zpět do vlasti poslední transport československých vojáků z Itálie (z velitelství v Gallarate), do něhož bylo včleněno i 20 českých rodin, které se chtěly vystěhovat z Tridentska do staré vlasti.

Po překonání prvních obtíží, kdy nový konzulát pracoval na různých adresách (první byla Corso Venezia 20) a v opravdu provizorních podmínkách a dlouho nemohl najít své stálé sídlo, se jeho činnost na hospodářském poli velmi rychle rozvinula.

Corso Venezia

Corso Venezia