по-русски  па-беларуску  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

600. výročí upálení Mistra Jana Husa

Dne 6. července 2015 uplyne 600 let od násilné smrti upálením kazatele a reformátora Mistra Jana Husa, jednoho z největších osobností českých i evropských dějin.

Jan Hus je vnímán jako celoevropsky významná osobnost. Svým konáním napomohl zrodu zcela nové evropské éry, která si váží jedince a jeho pravdy a doby, která se postupem staletí proměnila v demokracii.

Hus se mj. proslavil i svým sedmerem, které zní: "Proto, věrný křesťane, hledej pravdu, naslouchej pravdě, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, opatruj pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí."

Celá Evropa si 6. července 2015 připomíná 600. výročí úmrtí myslitele, reformátora a kazatele světového významu Jana Husa. Více informací k slavnostním akcím lze najít na: www.janhus600.cz

 

Velvyslanectví České republiky v Minsku srdečně děkuje básníkovi Evženu Hučkovi, který u příležitosti 600. výročí upálení Mistra Jana Husa napsal následující báseň:

 

V plameni ukrytý

 

Tak už to na světě chodí:

když k bohu se obracíš,

čeká tě – jed a kříž a žár.

 

Hus zdvihá svůj hlas,

že zemi i nebe ve světě

chtějí teď Čechům brát...

 

Farizejů se straníme,

vždyť v Bohu chcem žít,

a ne se spojovat s čertem.

 

Jen Bůh

má právo

duši si vzít.

 

Z Říma nejde strach.

Boha je třeba se bát,

a lidskost milovat.

 

Ano, Západ je proti nám,

ale i Východ, co vše mění v prach,

žádnou nám pomocí není.

 

Marně co čekat nám z Východu,

kde záda i čelo

značeny bičem jsou tatarským.

 

Husité ať nečekají nic od těch,

co chtějí v klidu při plném

džberu život svůj žít.

 

A jestliže přijde nám z východu

pomoc, tak pozdě, až na stovku

let a v rouše vlčím hned.

 

Čím dále od Boha budem,

tím blíže podobou

k Tatarům přilnem.

 

K Bohu blíž

přijdem přes

oheň a kříž.

 

Jestliže nebudu upálen,

nebude zachráněna

má Česká zem.

Ať nás pálí a bičují,

Ale českého duchu

se nikdy nevzdáme.

 

Nebezpečnější než oheň

je zrada

od bratrů.

 

Osudem Sokrata byl jed,

osudem Husa byl oheň,

osudem pravdy je věčná bitva.

 

Nejsem nadšen Viklefem –

viděl jsem bídu

svých českých bratrů.

 

Anglii osvobodilo moře –

Česko se dnes

proměnilo v moře.

 

A z českého lva

se nikdy nestane

tatarský šakal.

 

Pro někoho je oheň

cestou k Bohu,

pro jiného však do pekla.

 

Otroctví a oheň

je všechno, co zbylo

pro Řím a pro křižáky.

 

Upalují reformátory,

dávají sliby

a oddaně slouží ďáblovi.

 

Já odletím, a vy

tady a všude

zůstanete pod ďáblovou pátou.

 

Ať se propadnu do ohně -

vy se propadnete

do barbarství.

 

Nejsem první,

kdo hoří

se jménem Boha na rtech.

 

Řím trénuje svou roli,

ale mýlí se, když si myslí,

že pro Prahu to nebude poučením.

 

Ne, Bůh nikdy nevyžadoval

takové oběti,

ať budou od Papeže nebo z Říma.

 

Ale já raději shořím,

než se spojím

s Vámi.

 

Čím víc bude takových plamenů,

čím víc jisker,

tím méně bude upřímnosti mezi lidmi.

 

Dnes nebe vdechuje tento oheň,

ale zítra ho

vydechne.

 

Zahřát se u takového ohně

a nestát se bojácným a krutým

není možné.

 

Hořím

pod nohama

církve.

 

Stařenka je prostá a svatá...

A ďábel v její duši

je stejný.

 

Ó ďábelská nečinnost...

Ó Bohonepropustnost...

O sancta simplicitas...

 

Ani Bůh, ani ďábel,

ani křiky davu...

Jen praskot plamene...

 

Jestliže budou Češi nezlomní,

Husova duše

neshoří.

 

Ať se můj duch vznáší s ohněm,

přeji jen, aby má zem neklesla dolů,

nestala se bahnem.

 

Kdyby můj rodný kraj

byl beznadějný,

už dávno bych se upálil.

 

To hoře však pomine a Češi

svou zem budou milovat ještě víc,

A sjednotí se ještě pevněji.

 

Hořím, shořím jak svíce,
ale věřím – ve jménu své vlasti,

ale věřím – ve jménu svého národa.

 

Věřím, že zůstaneme národem,

že nás nezdolají

lež a pijáctví.

 

Věřím, že se Česko stane zahradou,

a známí lidé z neznámých národů

najdou útočiště u nás.

 

Můj Bože!

Jsem v ohni tvém jako v livreji

a za to ti děkuji.

 

Váš oheň mě nezničil,

jen mě odnesl

pryč od vás.

 

Nejen oddělil duši od těla,

ale oddělil mě

od Říma a cizinců.

 

Ať hořím, ať shořím,

ale Řím

se změní.

 

V tom plameni

má duše roztahuje křídla,

a zkracuje se moje cesta k Bohu.

 

Každý jazýček plamene

je pro mě kořínek

do nekonečného, nesmrtelného nebe.

 

Čím vyšší je oheň, čím je žhavější,

tím více lidských rozumů

ozářit může.

 

Ve všech ohních, co budou na zemi,

dnes a vždy

já budu přítomen.

 

Jsem v plameni ukrytý,

a když vám bude chladno a těžko,

přijďte ke mně.

 

I zemi, i vodě, i vzduchu

patří navždy ten,

kdo v ohni byl upálen.

 

Můj Bože!

pošli nám bezvětří,

ať vítr neroznáší oheň po zemi!

 

Kdyby neměli Češi Husa,

byli by snad

jako Bělorusové.

 

Husovy hlavní myšlenky a citáty:

Pravda je jen to, co je dobrem všech.”

„Nejenom sobě, leč celému světu jsi zrozen.”

„Sebe-li ovládati budeš, vpravdě králem budeš (…) buď spokojen s málem, neboť střední cestou půjdeš nejbezpečněji.”

„Neboť pyšní (…) žijí v pozemském nadbytku a usilují, aby ho dosáhli.”

„V ctnostných věcech tedy jest poslouchati představeného, v neřestech odporovati mu.”

„Milosrdenství je vůle pomoci chudákovi z bídy, když člověk může.”

„Nemá býti věřeno v církev, poněvadž není církev Bohem.“

„A zde je začátek rozkolů, válek mezi královstvími, rozbrojů a vražd. Je totiž nezbytné, má-li vůbec nastat mír s bližním, aby byl napřed uzavřen mír člověka s Bohem a mír člověka se sebou samým.”

„Swa dwa (svatba) – mají býti totiž mezi sebou spojeni jako jeden člověk (…) tak, že zachovávají věrnost a jeden o druhého má míti péči.”

„Starším se nevysmívej.”

„Toto mají naučení matky a otcové, aby (…) když dítě něco učiní, zvěděli příčiny, proč to činí, a ne hned, aby láli neb se hněvali.”

„Mír tomuto domu, aby srazil zpupné, pozvedl pokorné, uklidnil nesvorné a smířil nepřátele.”

 

Mistr Jan Hus (1371 - 1415)

Je znám jako jeden z největších reformátorů. Narodil se roku 1371 v Husinci u Prachatic. Od roku 1390 studoval na Karlové Univerzitě, kde získal titul bakaláře a později i mistra svobodných umění. Roku 1400 byl vysvěcen na kněze. Kázal v Betlémské kapli na Starém městě. Jako vyhledávaný kazatel měl velký vliv na veřejnost. Stal se kritikem církve, která se odklonila od respektování svého novozákonního vzoru. Byl ovlivněn anglickým reformátorem Johnem Wycliffem. Kázal v českém jazyce, ve kterém napsal i některé své knihy. Také se zasloužil o překlad bible a o vydání Kutnohorského dekretu, jímž zrušil král Václav IV. převahu německých profesorů na Karlově univerzitě. Roku 1409 se Hus stal rektorem Karlovy univerzity. Zpočátku měl podporu českého krále Václava IV. Ten se od něj sice časem odklonil, ale královna zůstala trvale jeho věrnou posluchačkou. Po klatbě, která nad ním byla vynesena, opustil Prahu a uchýlil se ke svým přátelům na Kozí hrádek a potom na hrad Krakovec. Roku 1412 Hus vystoupil proti prodávání odpustků. Dva roky nato odjel na pozvání císaře Zikmunda do Kostnice na koncil, aby zde obhajoval své učení. Dne 6. července 1415 byl upálen jako kacíř. Jeho popel byl hozen do řeky Rýna, aby po něm nezbyla žádná památka. Husova smrt posílila v Čechách reformní hnutí, které pak ve svých důsledcích vyvolalo husitské války.

Hlavní díla:
Knížky o svatokupectví - kritika odpustků (1413)
O církvi (1413)
Výklady víry, Desatera a Páteře - výklad tří základních modliteb křesťanství (1412) (Páteř = Otčenáš)
Postila - poslední česky psané Husovo dílo - soubor traktátů a 59 kázání

Další díla:
České spisy
Dcerka - učí ženy správnému životu
Jádro učení křesťanského
List Vladykovy
Listy přátelům v Čechách (1415)

O sentencích (4 díly)
O šesti bludech - názory na poměr mezi církví a životem
Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních (1413)
Život Kristův