Diskuse ke spolupráci ČR s CERN se účastnila i ředitelka pro mezinárodní vztahy Charlotte Warakaulle a vedoucí oddělení pro vztahy s členskými státy Paul Collier. 

CERN je širší veřejnosti znám především díky Velkému hadronovému urychlovači (LHC) subatomárních částic, který je umístěn pod zemí v kruhovém tunelu o obvodu 27 kilometrů. LHC vědcům umožňuje simulovat podmínky, jaké panovaly ve vesmíru bezprostředně po jeho zrodu. Pomocí silného magnetického pole na sebe při rychlosti blížící se rychlosti světla čelně naráží svazky iontů olova či protonů, přičemž vznikne sprška nových částic, mj. Higgsova bosonu, jehož předpokládaná existence byla právě díky LHC potvrzena 4. července 2012.

Méně známý je fakt, že CERN každoročně vypisuje pro dodavatele ze svých členských států tendry v objemu 500 mil. CHF (téměř 12 mld. Kč). Česká republika patří mezi pět nejúspěšnějších členských států CERN, jejichž podíl na objemu veřejných zakázek odpovídá či přesahuje jejich podíl na odvedených členských příspěvcích.

Velvyslanec si v doprovodu fyzika CERN Andrease Hoeckera prohlédl víceúčelový detektor ATLAS, který tvoří 8 obřích magnetů, poskládaných na délku do kruhu tak, aby magnetické pole bylo nejsilnější uprostřed detektoru. Každý z těchto magnetů měří 25 metrů a je složen ze supravodivých cívek. Detektor ATLAS zaznamenává trajektorie, energie a identitu částic, které vznikají při kolizích. Polovina pixelových detektorů pro ATLAS byla vyvinuta a vyrobena v Rožnově pod Radhoštěm ve společnosti ON Semiconductor CZ. Na vývoji se podílel i Fyzikální ústav Akademie věd České republiky.