česky  english 

rozšířené vyhledávání

Biologické zbraně

Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraních a o jejich zničení (Convention on the Prohibition of the Development, Production and Stockpiling of Bacteriological (Biological) and Toxin Weapons and on Their Destruction - BTWC,případně BWC) - zkráceně Úmluva o zákazu biologických zbraní - vstoupila v platnost po ratifikaci 22 zemí 26. března 1975.

Bývalé Československo podepsalo Úmluvu 10. dubna 1972 a ratifikovalo ji 30. dubna 1973. Nástupnická Česká republika přistoupila k Úmluvě 24. března 1993. V současné době má Úmluva 175 smluvních stran a 8 signatářů.

Tato úmluva je klíčovým nástrojem v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení. Jednalo se o první Úmluvu, která zakázala celou kategorii zbraní. V Ženevě se každý rok konají zasedání smluvních stran a zasedání expertů, která hodnotí pokrok v implementaci a univerzalizaci Úmluvy. Jednou za pět let se koná tzv. hodnotící konference. 7. hodnotící konference, která se konala ve dnech 5.-22. prosince 2011, schválila program pro období 2012 – 2015, jehož třemi stálými jednacími body jsou:

  •     spolupráce a asistence se zaměřením na posílení spolupráce podle článku X Úmluvy
  •     vývoj v oblasti vědy a technologií ve vztahu k BWC
  •     posílení národní implementace BWC

Na hodnotící konferenci byly také přijaty změny pro každoroční hlášení o opatření na posílení důvěry a vytvořila se databáze nabídek a poptávek spolupráce v rámci čl. X Úmluvy. Specifický bod, kterému se smluvní strany věnují v období 2014-2015, je posílení implementace článku VII Úmluvy.

Další 8. hodnotící konference se v Ženevě uskuteční  7. - 25. listopadu 2016.

V bývalém Československu a ani v nástupnické České republice se bakteriologické, biologické a toxinové zbraně nikdy nevyráběly ani nevyvíjely.

priority

ČR se podílí na úsilí o kontrolu, omezení a zákaz použití těchto zbraní v rámci dosažení globální bezpečnosti. ČR usiluje o posílení implementace Úmluvy a vytvoření verifikačního mechanismu. Ve spolupráci s Kanadou a Švýcarskem vytvořila projekt na hodnocení implementace Úmluvy (tzv. compliance assessment), jehož součástí bylo v roce 2012 vytvoření dokumentu srovnávajícího národní implementační procesy (BWC/MSP/2012/WP.6). Na 7. Hodnotící konferenci plnila ČR funkci jednoho z místopředsedů. ČR má v rámci čl. X Úmluvy v databázi umístěnou aktivní nabídku na spolupráci. ČR v roce 2015 kosponzorovala dokument USA (BWC/MSP/2015/MX/WP.18) zaměřený na implementaci článku III Úmluvy. ČR se dále podílela na vytvoření pracovního dokumentu o moderních biologických hrozbách předloženého Kanadou (viz BWC/MSP/2015/WP.6/rev.1 - Addressing modern threats in the Biological Weapons Convention: Follow-up and recommendations)

projekty

V letech 2011-2015 byla Česká republika součástí projektu EDENext. Úkolem tohoto projektu bylo propojení 46 mezinárodních patnerů, kteří se zabývají výzkumem biologických, ekologických a epidemiologických onemocnění přenášených vektorem (VBD) a jejich elementy. Dále byl projekt zaměřený na výzkum vzniku, přenosu a vytvoření nových látek a k jejich kontrole. Nově získané poznatky by měly vést k možnosti rozpoznat šíření nových VBD, zhodnotit nejlepší odpovědi na novou hrozbu a přerušit či omezit jejich šíření. Hlavním úkolem je ochránit občany EU před možnými hrozbami a posílení výzkumu v této oblasti.

Dále se v letech 2012-2015 Česká republika zapojila do projektu, který dal vznik Evropské síti pro diagnózu importovaných virových onemocnění (ENIVD). Jedná se o soustavu laboratoří zajišťujících mapování a rychlou odpověď na výskyt nových a znovu se objevujících onemocnění. Laboratoře ENIVD pracují jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni.