česky  по-русски 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Mnichovská dohoda a její důsledky

(Archivní článek, platnost skončena 08.04.2021.)

Mnichovskou dohodou vyvrcholila politika usmiřování Třetí říše, kterou dlouhodobě sledovala Velká Británie, k níž se posléze připojila Francie. Dohoda byla podepsána v noci z 29. na 30. září 1938 v Mnichově Adolfem Hitlerem, Benitem Mussolinim, Nevillem Chamberlainem a Edouardem Daladierem.

Dohodě předcházela těžká mezinárodní krize, vyvolaná hrozbami říšského kancléře Hitlera, že nebudou-li uspokojena domněle porušovaná práva Němců v Československu, Německo zakročí na jejich podporu silou. Základní princip mnichovské dohody, tedy oddělení pohraničních oblastí Československa s výrazným německým osídlením v českých zemích (Čechy, Morava, Slezsko) byl založen na závěrech britské vlády, s nimiž se ztotožnili i Francouzi, o nemožnosti dalšího soužití Němců s Čechy v jednom státě.

Východiska pro ně byla ovšem zkreslena a uzpůsobena určujícímu, objektivně zcela mylnému, britskému přesvědčení, že připojením zmíněných teritorií k Třetí říši budou zcela splněny požadavky nacistů. Západní mocnosti vydaly mnichovskou dohodou Československo i celý středoevropský prostor mocenskému vlivu německého nacismu a sovětského komunismu.

 

Zdeněk Fierlinger
(11. 7. 1891 – 2. 5. 1976)

V době 1. světové války bojoval v řadách československých legií v Rusku. Mezi válkami působil jako vyslanec mimo jiné též v Moskvě. Zde prožil Mnichov, okupaci českých zemí a 2. světovou válku. Vlivem sovětských a československých komunistů přestal být loajální k československému státnímu zřízení v exilu. Do vlasti se vrátil jako předseda vlády. Politicky původně náležel k sociálně-demokratické straně. Její demokratické principy ale zradil tím, že stranu po únoru 1948 zlikvidoval spojením s Komunistickou stranou Československa. Jako vysoce postavený člen KSČ vykonával až do 60. let řadu významných stranicko-politických a státních funkcí.