Nejdříve probíhaly demonstrace, které brzy přešly do ozbrojeného odporu především v boji o budovu rozhlasu. Politicky řídila povstání Česká národní rada, vojenským velitelem povstalců byl hrdina čs. legií v Rusku v letech 1. světové války generál Karel Kutlvašr. Pražané postavili v městě na 1 600 barikád, zmocnili se několika obrněných vlaků a tanků a také množství pancéřových pěstí proti německým obrněncům, ale proti městu zaútočily početné jednotky SS z venkova, které se dopouštěly četných zločinů proti civilistům. Odpoledne 8. května však německá posádka v Praze kapitulovala. Druhý den ráno dorazili do města tankisté 1. ukrajinského frontu, kteří pomohli zlikvidovat poslední odpory jednotek SS. Povstání, ve kterém zahynulo za pět dní 3 000 Čechů, je největší bitvou českého národa na svém území ve 20. století. Další tisíce českých bojovníků v té době padlo v bojích s nacisty na českém venkově. 

Hrdina dvou světových válek
Ve 24 letech velel jako podplukovník nejlepšímu pluku čs. legií v Rusku! Karel Kutlvašr se narodil 27. ledna 1895 v Michalovicích u Havlíčkova Brodu jako šesté dítě v selské rodině. Již v srpnu 1914 vstoupí v Rusku do České družiny. Vynikne jako rozvědčík, v bitvě u Zborova, kde padne jeho bratr, bude raněn. Již ve 33 letech se stane v Československu jedním z nejmladších generálů. Jako velitel Pražského povstání však upadne u sovětských i českých komunistů do nemilosti. V květnu 1949 byl degradován na vojína a odsouzen na doživotí. Z vězení se vrátil díky amnestii v květnu 1960 ve špatném zdravotním stavu. S minimálním důchodem pracoval jako noční vrátný. Zemřel náhle 2. října 1961 v nemocnici v náručí lékaře, jehož otec bojoval po jeho boku v ruských legiích…