česky  по-русски 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: © Google
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Jak to vidí guvernérka

Guvernérka ruské centrální banky Elvíra Nabiullina hodnotí loňský rok shovívavě, dopady covid- krize na Rusko jsou ve srovnání s jinými zeměmi nižší. Bankovní sektor zatím netrpí přílivem nesplácených úvěrů, největší přehodnocení úvěrových portfolií ale přijde letos. Digitální rubl by se měl stát realitou.

Guvernérka centrální banky Ruska Elvíra Nabiulina se nedávno podělila o svoje vidění stavu současné ruské ekonomiky, informaci o krátkodobých i dlouhodobých dopadech covidu-19, prognózu hospodářského oživení, ocenila zdraví bankovního sektoru a prioritách centrální banky do roku 2022.

Výsledek loňského roku je o něco lepší resp. méně špatný než předpovídaly původní odhady. Pokles HDP o 3,1 % a nezaměstnanost na úrovni 5,9 % jsou hodnoty, které ve světle propadů vyspělých ekonomik nevypadají špatně. Relativně solidní výsledky mají spojitost se strukturou ruského hospodářství (převaha velkých často státních firem, malý podíl služeb na tvorbě HDP). Nízké zadlužení státu (pod 20 % HDP) a zkrocená inflace (březen 2020: 3%, méně než tehdejší inflační cíl 4 %) také daly ruské vládě dost manévrovacího prostoru pro provádění uvolněnější fiskální politiky (ruský stát se ale příliš nepředal, podpora ze strany rozpočtu je ve světovém srovnání spíše nižší).Covid-19 ale zasáhl tvrdě peněženky obyvatel, pokles reálných příjmů nejen pokračoval (tento trend je vidět už od let 2014-15), ale ještě se zrychlil. V loňském roce toto snížení činilo šest až osm procent. I přes problémy se loni zvýšil objem poskytnutých hypotečních úvěrů o 25 % a tyto peníze podpořily hlavně stavebnictví a díky multiplikačním efektům i mnoho dalších navazujících oborů. Guvernérka ocenila i roli komerčních bank, které se aktivně zapojily a uvolnily své podmínky pro financování firem a domácností, samozřejmě v souladu s metodikou centrální banky. Vysoké rezervy kolem pěti trilionů rublů (cca 1 450 mld. Kč) jim umožnily odložit tvrdé řešení půjček se zhoršující se kvalitou, takže k nějaké míře restrukturalizace musely zatím sáhnout jen asi u deseti procent úvěrového portfolia. Silně poklesly přímé zahraniční investice do ruské ekonomiky, což ale z makroekonomické pozice příliš nevadí, v její celkové struktuře nikdy nehrály příliš velkou roli. 

Návrat do ekonomického normálu, tedy na nominální před-covidové hodnoty, předvídá guvernérka v první polovině roku 2022. Letos by chtěla vidět růst mezi třemi až čtyřmi procenty, také díky obnovenému elánu při plnění národních cílů, na které dohlíží přímo prezident Putin. Inflace by se měla trochu zvýšit, ale pořád by měla být nižší než čtyři procenta, což je pro letošek určeným inflačním cílem. Čím dříve se centrální banka dokáže vrátit k provádění pro ni běžné monetární politiky, tím spíše bude možné hovořit o normalizaci ekonomické situace v Rusku. Další pumpování peněz do ekonomiky třeba formou jinde populárního kvantitativního uvolňování nepřichází v Rusku v úvahu. Letos bude banka muset daleko pozorněji sledovat kvalitu bankovních portfolií, je možné že až letos se v bilancích bank projeví zhoršení úvěrové situace některých dlužníků. V takovém případě bude muset centrální banka dohlédnout, aby komerční banky svoje aktiva adekvátně přecenily a vytvořily si dostatečné rezervy. O ruský finanční sektor ale ani v takovém případě obavy nemá, pořád je ziskový, loni se i při všech problémech ziskovost komerčních bank oproti roku 2019 snížila jen o šest procent.

Guvernérka Elvira Nabiullina

Guvernérka Elvira Nabiullina

Ve své necovidové agendě za nejdůležitější letos považuje pokračování diskuze o případném zavedení digitálního rublu a určení role, kterou by v této oblasti měla centrální banka mít. Rozvoj zeleného financování se v Rusku stává běžnou věcí, alespoň u největších bank a velkých firem s expozicí v zahraničí, primárně v Evropě. Centrální banka na to musí reagovat tvorbou příslušné legislativy a předpisů, aby se investoři měli čím řídit. V digitalizaci finančního sektoru se Rusko cítí silné, podle studie E&Y patří v této oblasti mezi nejrozvinutější země na světě, podíl bezhotovostních plateb loni přesáhl 70 %. Na finanční trhy v Rusku vloni zamířilo 2,5 mil. individuálních tzv. nekvalifikovaných investorů, kteří zkoušejí zhodnotit své úspor touto cestou.  Je nutné připravit zákony a regulaci na jejich ochranu, aby se na ně nezaměřili podvodní makléři. 

 

Tomáš Hart, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Moskvě