česky  по-русски 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: © Google
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Rusko testuje digitální rubl

Ruská centrální banka bude zhruba rok zkoumat, jestli má smysl v Rusku zavést další oficiální měnu, digitální rubl. Kromě ekonomických a technologických výhod v něm může najít i jednu rusky specifickou, vyhnutí se sankcím za bankovní působení na Krymu.

Rusko se přidalo k mnoha dalším zemím, jejichž centrální banky studují možnost zavedení digitální měny jako třetího druhu platidla. Guvernérka ruské národní banky Elvira Nabiullinová oznámila, že pod vedením banky probíhá pilotní projekt, který má do konce roku 2021 vyhodnotit, zda má smysl v Rusku zavést, vedle hotovostní a bezhotovostní měny, také tzv. digitální rubl. Ten by existoval pouze v elektronické formě, formou účtu na počítači nebo mobilním telefonu a převody mezi organizacemi a jednotlivci by se uskutečňovaly také pouze v elektronické formě, bez možnosti převést peníze na otovost.

Rusko se tak přidalo k několika desítkám dalších zemí, které s digitální měnou experimentují a zvažují možné výhody z jejího zavedení. V okolí Ruska už podobný projekt pod názvem E-Hryvnia vyzkoušela Ukrajina, Švédsko a jeho centrální banka pracují s konceptem e-krony. Z testovaných a uvažovaných výhod digitální měny si každá země bere to, co by se nejvíce hodilo právě jí: v případě zemí jako Ukrajina je to snížení objemu hotovostních plateb, což je důležité především v dobách rostoucí inflace nebo větší transparentnost hotovostních toků a boj proti korupci, která se často odehrává právě s použitím hotovosti; u vyspělejších zemí se jako benefity nejčastěji zmiňují větší komfort klientů a hlavně okamžité vypořádání změn na účtech, bez nutnosti čekat na vypořádání převodu mezi různými bankami. Především v mezinárodním platebním styku, kdy se používají platební akreditivy a další mechanizmy, které obchody prodražují a komplikují, by možnost zaplatit až v momentě potvrzení např. nakládky zboží na loď a zároveň okamžité připsání peněz na účet prodejce mnoho věcí zjednodušilo a zabránilo podvodům. 

V ruských podmínkách jde o vyzkoušení konceptu rychlé distribuce sociální či jiné pomoci v krizových dobách (např. výplaty dávek všem obyvatelům v době pandemie nebo přírodní katastrofy), zajištění adresné pomoci sociálně slabým, kontrola využití digitální dávky na nákup potřebného zboží (dětské jídlo ano, alkohol ne) nebo zavedení tzv. sociálního statutu po vzoru Číny (horší úvěrové podmínky lidem, kteří nežijí zdravě nebo často kupují alkohol nebo cigarety). Specifikem pro Rusko by mohlo být i využití digitální měny pro finanční operace na zabraném Krymu. Kvůli riziku mezinárodních sankcí se velké ruské banky jako Sber nebo VTB do obsluhování poloostrova příliš nehrnou a bankovní služby tam proto nejsou na úrovni jako ve zbytku Ruska. Možnost převodů digitální měny na účty lidí a firem na Krymu, o nichž by informace existovala pouze na serverech centrální banky v Moskvě bez potřeby otevírat fyzické pobočky přímo na Krymu, z ní dělá atraktivní variantu, jak být přítomen ale ne viděn a sankcím se vyhnout.

Guvernérka Nabiullina zdůraznila, že se státní banka tímto projektem nepouští do kalných vod kryptoměn jako jsou bitcoin nebo ethereum, jejichž použití bude od roku 2021 na území Ruska zákonem zakázáno. Zatímco každá kryptoměna je zároveň i digitální měna, není každá digitální měna rovněž kryptoměnou. Emise digitálních rublů by byly plně v kompetenci centrální banky a staly by se tak další komponentou měnové politiky ruského státu, za kterou je banka zodpovědná. Měna by tedy nebyla decentralizovaná, jak bývají právě kryptoměny. 

Guvernérka Elvira Nabiullina spustila test digitálního rublu

Guvernérka Elvira Nabiullina spustila test digitálního rublu

Kritici poukazují na to, že za současné situace není digitální měna zrovna něco, co by Rusko nutně potřebovalo a na co by státní banka musela vydávat svoji energii. Raději by její úsilí viděli třeba ve vydávání infrastrukturních obligací na důležité projekty v dopravě nebo energetice, poukazují také na nutnost vybudovat digitální infrastrukturu pro novou měnu a pravděpodobnost rozepří mezi centrální a komerčními bankami. Digitální měna může v principu fungovat bez komerčních bank jako prostředníků, protože lidé a firmy mohou mít své digitální účty vedené přímo u centrální banky. Ta to dokonce může preferovat, kvůli lepšímu vhledu do peněženek občanů a firem a tím pádem lepším informacím pro makroekonomické rozhodování. Komerční banky by tak přišly o část zisků z péče o peníze klientů a z jejich pohledu by se centrální banka mohla stát konkurentem, stejně jako jimi jsou nově vznikající společnosti z oblasti fintech. V Rusku, kde 70 procent kapitálu ve stovce největších finančních institucí kontroluje stát, by tak mohl propuknout boj státu se státem, tedy klasická přetahovaná o moc a peníze. Ruská centrální banka k tomu ještě pozici nezaujala, ale už teď je jasné, že okolo digitální měny se strhne nejen ekonomická a technologická, ale i ostrá politická diskuze. 

 

Tomáš Hart, obchodní diplomat, Velvyslanectví ČR v Moskvě

Jeden rubl je nejmenší rublová mince, kopějky se dnes už nevidí

Jeden rubl je nejmenší rublová mince, kopějky se dnes už nevidí