Posledních zhruba pět let se banky a konzultační firmy shodují, že bankovní domy musejí najít nové zdroje příjmů a interakcí se zákazníky. Příjmy ze služeb klientům a firem totiž stagnují nebo rostou jen pomalu, proto banky musí hledat nové služby a oblasti, s jejichž pomocí by oslovily nejen mladší, technologicky lépe vybavené ročníky, vyžadující služby na míru a pro které spořicí účet není vrchol bankovní nabídky ale nudná a nezajímavá záležitost.

Na tyto výzvy banky reagují různě. Vytvářejí uvnitř svých struktur nebo ve své blízkosti technologické huby, podporují vznik fintechových start-upů, investují do firem, které díky umělé inteligenci dokáží z obrovského bankovních dat vydolovat informace, které se dají zpeněžit nebo za poplatek umožňují využívat jejich data třetím firmám, které je používají jako vstupní údaje pro vytváření svojí nabídky. Nově tak banky vstupují nebo mění finanční vztahy v takových oblastech, jako jsou životní události, internetový obchod, péče o zdraví, mobilita, veřejné služby, bydlení a služby pro firmy. Od spolupráce s vnějšími partnery si finanční instituce slibují větší flexibilitu a porozumění přáním klientů nebo zvýšení technologické vyspělosti, třeba v oblasti kybernetické bezpečnosti. Lidé ze start-upů nebo vývojáři kybernetického softwaru ale svoji budoucnost vidí většinou než v naleštěných ale pomalých a byrokratických institucích a banky si uvědomují, že přichází o nejkvalitnější lidi na trhu práce, kteří o svět financí nemají zájem.

Sberbank, největší bankovní instituce v Rusku, s více než čtrnácti tisíci pobočkami a osmi bankovními licencemi v Evropě (včetně ČR) se do těchto změn pustil také. V nejlepších ruských tradicích do toho vstoupil ve velkém. „Small is beautiful“ totiž v Rusku neplatí. German Gref, CEO banky na 1,5hodinové prezentaci během Sber-konference představil vizi, kam by se Sberbank, nově přejmenovaný jen na Sber, měl během příštích pěti let dostat. Prezentace, která se svojí grafikou a dramaturgií blížila velkým společnostem jako Apple nebo Tesla a bývalý ministr hospodářství Ruska vypadal trochu jako Steve Jobs, ukázala, že banka má kromě ambicí také asi prakticky neomezené množství peněz. To je o instituci s výsostným postavením v ruské ekonomice všeobecně známo. Sber, který jen na svůj re-branding a změnu korporátního stylu vydá přes dvě miliardy rublů, přestane být bankou a stane se tolik vzývaným ekosystémem, který bankovním ústavům předepisují jako lék na potíže konzultanti po celém světě. Pod střechou Sberu budou působit části firmy, které s bankovnictvím kromě vedení vlastního účtu nemají nic společného. Dokázaly se ale v posledních letech etablovat na trhu, kde klientům, tedy ruským občanům, už šest let reálná hodnota příjmů neroste. Pokud chce Sber více peněz, musí si jít pro ně právě sem. Šíře nového záběru Sberu je impozantní: virtuální průvodce Saljut, obchod s hudbou Sberzvuk, virtuální mobilní operátor, cloudové úložiště dat, e-shop s potravinami a dodávky hotového jídla, půjčovna koloběžek, taxislužba, nákup oblečení s použitím videa, spojení s lékaři, prodej letenek, vlastní tržiště s aplikacemi pro klienty banky, dodávková služba k vyzvednutí balíků na pobočkách, e-vzdělávání, zajištění kybernetické bezpečnosti a operace v bankomatech s pomocí rozpoznávání obličejů. Všechny služby budou fungovat pod značkou Sber a půjde je ovládat přes běžnou bankovní aplikaci (část jich v ní funguje už nyní). To všechno k běžným bankovním službám, hypotékám nebo pojištění, kde je Sber s šedesáti pěti miliony klientů nezpochybnitelnou jedničkou na ruském trhu. Sber se prostě postará o každý rubl, které by jejich klienti chtěli nějak utratit.

Sber je první bankou na světě která vyhlásila takový ambiciózní plán, resp. jeho realizaci. I když mnoho bank v jiných zemích v některé z oblastí mimo tradiční péči o vklady klientů již působí, jsou to nejčastěji samostatné projekty a spolupráce s partnery mimo banky než skutečná přeměna tradiční banky na poskytovatele celé šíře služeb, které moderní klienti bank využívají. Kapsy plné peněz a prakticky bezkonkurenční postavení na domácím trhu dávají Sberu šanci experimentovat a zkoušet nové věci bez obav, že draví soupeři využijí jakéhokoliv zaváhání a uzmou chybujícímu rivalovi klienty a tržní podíl.

Ruské bankovnictví je také na evropské poměry hodně digitalizované a automatizované, úroveň služeb převyšuje standardy mnoha evropských zemí. Sberbank také už roky spolupracuje se státní bezpečnostní službou FSB na potírání online kriminality, díky firmám jako F2F Group se hlasové informace poskytnuté při vyřizování žádostí o půjčku nebo hypotéku analyzují prostřednictvím umělé inteligence, banky vydávají bezkontaktní platební prsteny nebo umožňují hotovostní operace ve svých bankomatech jen s použitím mobilního telefonu.

Sberbank v ČR obsluhuje přes 120.000 klientů, provozuje 25 poboček a zaměstnává přes 700 lidí. Patří do skupiny Sberbank Europe, kterou stoprocentně ovládá ruský Sberbank. Grefem vyhlášená vize se zatím vztahuje pouze na ruskou část banky.

Technologická ani manažerská odvaha tedy Sberu nechybí. Bude ale zajímavé sledovat, jak se kultura bankovního giganta, stavícího na bezpečnosti a solidnosti vypořádá s programátory aplikací a inovátory, na které teď bude při budování ekosystému sázet. Opatrní a skeptičtí bankéři, bojící se udělat chybu jsou přece jen jiná krevní skupina než mileniálové řešící, jak nejrychleji dostat člověka z jednoho konce Moskvy na druhý nebo o které herní aplikace je momentálně největší zájem. CEO Gref si toho musí být dobře vědom, protože ve své prezentaci opakovaně zdůrazňoval nutnost změny, které budování nového Ruska sebou přináší. 

Pokud by Sber začal zavádět podobné změny i v české pobočce, asi by klidné vody našeho bankovnictví dost rozčeřil. Jako kdyby si třeba Komerční banka nebo ČSOB do svého portfolia přidala Alzu, Letuška.cz a Rohlík dohromady. Doplněné o kvalitní a bezpečné technologické řešení s jednoduchým ovládáním by šlo jistě o atraktivní nabídku.

 

Tomáš Hart, ekonomický diplomat, Velvyslamectví ČR v Moskvě