Vodík se může uplatnit v odvětvích, která produkují velké množství CO², tj. v těžkém průmyslu (20 procent produkce v Německu) nebo automobilové dopravě (19 procent). Vodík se může využít při snížení produkce CO² v ocelářství, zvláště u vysokých pecí nebo v oblasti dopravy na delší vzdálenosti v nákladních autech, lodích nebo vlacích. Vodík a elektřinu v dopravě lze nasadit v odlišných situacích (dlouhé vs. krátké cesty) a v tomto smyslu jsou oba zdroje komplementární při dosahování klimatických cílů. Pro Česko vzniká v této oblasti výzva a příležitost spolupracovat úžeji s bavorskou vědecko-technickou a průmyslovou scénou (GK Mnichov již kontakty navázal) tak, aby český autoprůmysl zůstal efektivně napojený na rozvíjející se bavorský model využití vodíku a aby Česko mělo k dispozici další prostředek ke snižování skleníkových emisí, a to právě v oblasti těžkého průmyslu a konkrétně ocelářství.

Bavorsko nabízí se svými inženýry a průmyslovou základnou předpoklady pro vývoj systémových řešení zejména od výroby přes skladování a logistiku až po konkrétní využití. Zároveň s ohledem na pandemii koronaviru by vodíkové technologie mohly poskytnout novou perspektivu pro ekonomické posílení Bavorska, které bude stejně jako Česko s hospodářskými důsledky pandemie dlouhodobě bojovat.

Avšak pro výrobu tzv. zeleného vodíku, na jehož výrobu je potřeba elektřina z obnovitelných zdrojů, nemá Bavorsko příznivé přirozené podmínky jako ostatní regiony v Německu a na světě. Severní část Německa může těžit ze svých pobřežních větrných elektráren a slunné a řídce osídlené oblasti např. v severní Africe mohou být využity k výstavbě fotovoltaických systémů. Bavorská strategie předpokládá jakousi dělbu práce při zpracování vodíku: zelený vodík se bude dovážet na výzkum a vývoj do Bavorska, které bude vyvíjet nové vodíkové technologie a bavorští partneři je budou moci v budoucnu využívat k výrobě, přepravě a aplikaci vodíku.

Vodík je aktuálně v Bavorsku zkoumán nejen na technických fakultách, ale především ve vodíkovém centru „Zentrum Wasserstoff Bayern (H2.B)“, které bylo minulý rok zřízeno. To má ve spolupráci s Technickou univerzitou v Norimberku, dalšími instituty a firmami (např. MAN) zkoumat a aplikovat vodík v různých oblastech, především v dopravě jako alternativní pohon. Příklad aplikace vodíku lze pozorovat u německého vlakového dopravce DB, který plánuje v roce 2024 první zkušební provoz lokomotivy na vodíkový pohon od společnosti Siemens s dojezdem 600 km v oblasti města Tübingen (Bádensko-Virtembersko).  

V Bavorsku kromě toho probíhá velké množství dalších projektů, které by mohly být pro české firmy zajímavé z hlediska možné spolupráce, či jen pro inspiraci. Tyto projekty se snaží najít řešení problémů s aplikací vodíku. Například projekt „HyRunCell“, který vyvíjí výkonnější palivové články pro těžká vozidla, či projekt „BioH2“, který zkoumá výrobu vodíku ze zbytkových a odpadních materiálů. Další projekty zkoumají nové systémy skladování a doplňování paliva pro dodávku vodíkových čerpacích stanic (projekt „H2SEKTOR“), jakož i skladování vodíku v kapalných nosičích organického vodíku (Liquid Organic Hydrogen Carrier, LOHC), např. pro železniční dopravu.

Vodíkové hospodářství je v Bavorsku pořád novým odvětvím, kde mohou na české firmy čekat nové příležitosti. K řešení je celá škála otázek – od výroby vodíku, jeho uskladnění a transport ze severu Německa do Bavorska, až po jeho aplikaci v průmyslu. Bavorská vláda každý rok financuje výzkum vodíku velkorysými částkami, např. nyní investuje 50 mil. eur do roku 2030 jen do výstavby infrastruktury vodíkových čerpacích stanic - tato oblast je podle zástupce Technické univerzity v Norimberku zatím nejperspektivnější pro české firmy. Bavorsko také finančně podporuje výrobu elektrolyzérů na výrobu zeleného vodíku. Více k vodíkové strategie a problematice v Bavorsku v němčině najdete zde

Vypracovali: Z. Zechovská, ekonomická expertka GK Mnichov

J. Kreuter, konzul, GK Mnichov