english  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kořeny Joy Adamsonové v Opavě

Joy Adamsonová se narodila 20. ledna 1910 v Opavě jako Friederike Victoria Gessnerová. Narodila se v malém domku v ulici Na Rybníčku.

Joy AdamsonJoy Adamsonová se narodila 20. ledna 1910 v Opavě jako Friederike Victoria Gessnerová. Narodila se v malém domku v ulici Na Rybníčku, který má dnes číslo popisné 46, rodina však bydlela v čísle 48.

Budoucí světoznámá malířka, spisovatelka a ochránkyně zvířat se narodila jako Victoria Frederike Gessnerová v německé rodině, která patřila ke střední třídě. Jejím rodným jazykem byla němčina, i když malá Joy musela znát alespoň pasívně češtinu, neboť německá a česká komunita tehdy žily vedle sebe. Později, když se Joy přestěhovala do Keni, kde se mluví anglicky, byla její angličtina až do konce života poznamenána německým přízvukem. Také původ Joy byl zajímavý - zatímco z matčiny strany získala podnikavost známé rodiny Weisshuhnů, její otec pocházel z nepříliš významné rodiny Gessnerů.

Joy žila v Opavě až do svých 12 let. Na jednu stranu zažívala šťastné chvíle, kdy trávila teplé letní a podzimní měsíce společně s mnoha příbuznými v rodinné vile Friederike v osadě "Na stoupách" na břehu Moravice. Vila nacházející se nedaleko Kružberské přehrady existovala až do roku 1993, kdy shořela. Uprostřed krásné a nedotčené přírody se Joy naučila vnímat a oceňovat přírodní krásy. Právě tam si také sama sobě slíbila, že přírodu bude až do konce svého života chránit.

Na druhou stranu bylo její dětství poznamenáno neshodami v rodině. Joy již od útlého dětství hledala lásku, kterou nedostala, neboť rodiče udržovali od svých dětí chladný odstup a nebyli ochotni je zahrnout teplou přízní a péčí. Hledání lásky se stalo hlavním motorem jejího života, provázelo ji komplikovanými partnerskými vztahy a nakonec vyústilo ve velmi neobvyklý vztah s lvicí Elsou.

Joy, která byla pokřtěna v evangelickém kostele (tzv. červený kostel na Lidické ulici - viz foto nahoře), vychodila v Opavě obecnou školu, pak ji rodiče zapsali do Německého dívčího reformního reálného gymnázia na nynější Zacpalově ulici. Vychodila jen první ročník, v druhém ročníku po rozluce rodičů v roce 1922 odešla za babičkou do Vídně. Také poté pravidelně jezdívala na prázdniny do rodinné vily na břehu Kružberské přehrady. Její cesty do České republiky ustaly, když se vdala a zanedlouho poté se přestěhovala do Keni. Již nikdy do své rodné země nezavítala. A to ani přesto, že v době své proslulosti uskutečnila cestu například do Vídně nebo do Maďarska či do tehdejšího Sovětského svazu. Důvodů může být několik, například nepříliš šťastné vzpomínky na dětství. Joy sama nabízí vysvětlení ve svém autobiografickém románu Volání divočiny:

"Posléze celé údolí Seifenmühle bylo zaplaveno a vznikla zde jedna z velkých přehradních nádrží v Československu. S tím zmizela většina mých nejšťastnějších dětských reminiscencí. Nikdy jsem se do toho kraje nevrátila, protože jsem si vždy chtěla uchovat své vzpomínky na krásu Seifenmühle nedotčené."

Po roce 1946 byla její rodině zabavena většina majetku. Někteří členové rodiny dožili na Opavsku (například její milovaná babička Oma odpočívá na budišovském hřbitově), většina z nich se však vydala do světa. Kromě velmi vzdálené příbuzné žijící v Opavě a velmi vzdáleného bratrance větvě žijícího v Německu (oba z rodu Weisshuhnů) jsou všichni členové rodiny mrtvi. Ve Velké Británii však stále žijí neteře a synovci Joy Adamsonové - potomci její nejmladší sestry Dorle.

© Zuzana Beranová, 2004