Letos si připomínáme šedesátileté výročí první alianční konference ženských vyšších důstojnic. Ta proběhla v roce 1961 v Kodani. Její účastnice se rozhodly scházet pravidelně a zlepšovat karierní možnosti pro další kolegyně v Alianci. V roce 1998 pak byla ustanovena kancelář poradce v oblasti genderu v mezinárodním vojenském sekretariátu (IMS GENAD), která spravuje otázky implementace aliančních politik na národní úroveň či poskytuje poradenství v oblasti genderových otázek. Od té doby se mnohé změnilo.

Jen za posledních dvacet let se podíl žen v aliančních ozbrojených silách zdvojnásobil z 6 % na 12 %. V roce 2014 byla dokonce vytvořena permanentní pozice zvláštní představitelky pro WPS přímo v kanceláři Generálního tajemníka NATO. Díky tomu začala být otázka genderové rovnosti promítána do všech politik a aktivit Aliance, od plánování po samotnou aplikaci v misích a operacích. V loňském roce působilo v Mezinárodním sekretariátu NATO již 40 % žen. Napříč celou aliancí působí dnes 14 genderových poradkyň a poradců, kteří pomáhají vnášet danou perspektivu do aliančních procesů a od letošního roku pracuje NATO dokonce s genderově inkluzivním slovníkem (např. místo „man-hours“ se používá pojem „work-hours“, předsedající jednání se oslovuje neutrálně „chair“).

Jelikož velmi často bývá sexuální násilí používáno jako taktický válečný nástroj mající devastující účinky nejen na jeho samotné oběti, ale celé rodiny a komunity, začala Aliance aktivně vytvářet politiky zabývající se právě sexuálním vykořisťováním žen a dětí v místech konfliktů. V roce 2019 proto vznikla politika proti sexuálnímu vykořisťování a zneužívání (Sexual Exploitation and Abuse – SEA policy). Letos se k ní přidala politika proti sexuálnímu násilí v konfliktech (Conflict-Related Sexual Violence – CRSV policy). Obě tyto politiky si kladou za cíl nejen potvrdit již existující nulovou toleranci vůči sexuálnímu násilí v rámci Aliance, jejích misích a operacích, ale též ji prosadit v konfliktech dotýkajících se NATO.

Svou nesmazatelnou stopu má na přípravě a implementaci těchto politik i Česká republika. V listopadu 2002 na Pražském summitu dostalo NATO za úkol zlepšit genderovou rovnováhu zaměstnanců Aliance, zajistit větší počet žen hlásících se do aliančních struktur a jejich počet v manažerských pozicích. Česká republika byla také jednou z vedoucích zemí v podpoře projektu vojenského výcvikového střediska pro ženské příslušnice jordánských ozbrojených sil, které bylo otevřeno v červnu 2021.

A jaké je zastoupení žen v Armádě ČR? V roce 2019 bylo v AČR 13 % žen. Z nich 17 % působí v letectvu a 29 % v pozemních silách, zbývající část v podpoře. Podíl ženských příslušnic AČR přitom stále stoupá. I v aktivních zálohách je nyní o dvě procenta víc žen, než v roce 2017 (nyní 9 %). Zájem žen o armádní službu je dokonce pětinásobný oproti roku 2017. AČR soustavně pracuje na podpůrných programech pro přijímání žen do armády, jako jsou flexibilní pracovní doba nebo třeba pauzy na péči o děti. Obecně tedy můžeme sledovat trend většího zájmu žen jak o NATO, tak armádu ČR. Doufáme, že bude pokračovat.