V rámci společného financování jsou financovány pouze aktivity, které přesahují přímou odpovědnost jednotlivých členských zemí. Tento princip je u operací a misí NATO ještě posílen principem, že náklady nese ten, komu vzniknou. Jednotliví spojenci jsou tak jasně zodpovědní za financování aktivit spojených s přípravou a použitím svých ozbrojených sil a i v rámci operací a misí jsou financovány pouze společné potřeby, které nelze přiřadit konkrétnímu spojenci (např. provoz či výstavba velitelství).

Společné financování NATO tvoří 3 pilíře:

1. Vojenský rozpočet NATO, sloužící k financování provozních výdajů prvků a programů velitelské struktury NATO, provozu společně provozovaných schopností (NAEW&C a AGS), společných potřeb v rámci operací a misí NATO a penzí bývalých civilních zaměstnanců vojenských velitelství;
2. Program bezpečnostních investic NATO (NATO Security Investment Programme - NSIP), v jehož rámci jsou pořizovány společné alianční schopnosti, jako jsou komunikační a informační systémy (např. výpočetní technika, telefonní a datové linky, strategické spojení v rámci aliančních operací a misí, aj.), infrastruktura vojenských velitelství, páteřní letiště, námořní základny, sklady, dopravní potrubí pohonných hmot apod.;
3. Civilní rozpočet NATO, sloužící k financování provozu ústředí NATO, Mezinárodního štábu NATO (International Staff – IS), jeho programů a dále penzí bývalých pracovníků.

 

Společné financování NATO je jakousi „společnou peněženkou“, do níž spojenci přispívají na základě dohodnutých podílů – klíčů sdílení nákladů, které jsou pravidelně přepočítávány dle výkonnosti ekonomiky jednotlivých spojenců. ČR aktuálně standardně přispívá do společného financování podílem cca 1,05 % výše společných výdajů NATO.

Řízení společného financování NATO vychází z jeho charakteru: příspěvky hradí členské země Aliance, které tak společně rozhodují o tom, jak budou prostředky využity a kontrolují implementaci.  I v této oblasti je přitom při rozhodování uplatňován princip nezbytnosti dosažení konsensu všech spojenců.

Zásadní roli hraje Severoatlantická rada (North Atlantic Council - NAC), která zejména schvaluje příslušné politiky společného financování (tj. co je ze společného financování možné hradit), klíče sdílení nákladů, stropy financování a plány zdrojů, civilní a vojenský rozpočet a hodnocení skutečné realizace společného financování. Velice důležitou roli hraje i Vojenský výbor NATO (Military Committee – MC), který schvaluje vojenské požadavky a priority, z nichž vychází požadavky v oblasti společného financování.

Na summitu NATO v Bruselu v červnu 2021 členské země politicky odsouhlasily navýšení společných rozpočtů NATO a rozšíření jejich využití, a to za účelem dalšího posilování aliančního odstrašení a obrany. Na madridském summitu následně došlo v návaznosti na zásadní změny bezpečnostní situace k finálnímu rozhodnutí o postupném navyšování společných rozpočtů v letech 2023 až 2030.

V prosinci 2022 následně schválila Severoatlantická rada výrazné navýšení společných rozpočtů na rok 2023. Vojenský rozpočet byl pro rok 2023 schválen ve výši 1 964,0 mil. EUR a Civilní rozpočet v souhrnné výši 370,8 mil EUR. Strop financování Programu bezpečnostních investic NATO byl pro rok 2023 navýšen na 1 mld. EUR.