Hlavy států a předsedové vlád NATO se sejdou v Madridu v klíčový čas pro naši bezpečnost. Ruská válka proti Ukrajině rozbila mír v Evropě, způsobila dalekosáhlé energetické a potravinové krize a otřásla mezinárodním řádem založeným na pravidlech. Summit je důležitým milníkem v pokračující adaptaci NATO na řešení hrozeb a výzev z jakéhokoli směru. Patří mezi ně terorismus, kybernetické útoky, donucovací politiky Číny, převratné technologie či dopad změny klimatu na bezpečnost.

Klíčovým výstupem summitu bude přijetí nové Strategická koncepce, která veřejně představí ve světle současných bezpečnostních hrozeb politicko-vojenské směřování Aliance do následující dekády. Summit přijme taková rozhodnutí, aby si Aliance udržela svoji technologickou převahu, a to i prostřednictvím nového obranného inovačního akcelerátoru a fondu pro inovace v hodnotě 1 miliardy EUR s cílem podpořit začínající podniky a vyvinout špičková řešení bezpečnostních problémů. Změna klimatu je určující výzvou naší doby. Na summitu se lídři dohodnou na nové metodice mapování vojenských emisí skleníkových plynů a na cíli NATO dosáhnout uhlíkové neutrality svých vojenských a politických zařízení do roku 2050.

V éře strategického soupeření, kdy autoritářské režimy zpochybňují základní principy naší bezpečnosti, musí NATO ještě těsněji spolupracovat s podobně smýšlejícími zeměmi a organizacemi. Partnerství mezi NATO a Evropskou unií dosáhlo bezprecedentní úrovně. Finsko a Švédsko přijaly historická rozhodnutí o vstupu do NATO, což dokazuje důležitost politiky otevřených dveří Aliance. Na summitu bude dále rozhodnuto o posílení podpory Gruzii a dalším partnerům s cílem vybudovat jejich schopnosti a posílit jejich odolnost. V neposlední řadě asijsko-pacifičtí partneři Austrálie, Japonsko, Nový Zéland a Korejská republika se poprvé zúčastní summitu NATO jako přizvaní partneři.