česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Česká republika a NATO

Česká republika zůstává důvěryhodným a spolehlivým spojencem v době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám.

Po konci studené války a rozpuštění Varšavské smlouvy bylo jedním z významných cílů zahraniční politiky České republiky stát se součástí euroatlantických bezpečnostních struktur, především pak plnoprávným členem NATO. Na cestě k tomuto členství ČR prošla aliančním programem Partnerství pro mír a 12. března 1999 vstoupila spolu s Polskem a Maďarskem do NATO. Hlavním důvodem vstupu ČR do NATO bylo zajistit vnější bezpečnost ČR. Vstupem do NATO se ČR stala pevnou součástí nejsilnější politicko-vojenské organizace světa a docílila stavu, kdy je bezpečnost země zajištěna nejlépe v historii našeho národa. ČR je důvěryhodným a spolehlivým spojencem ve shodě se závazky vyplývajícími z členství v NATO.

Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu stojí při Ukrajině a posílá jí potřebné vojenské prostředky, včetně obrněných vozidel a tanků, na sebeobranu proti ruskému agresorovi. V současné době také probíhá na českém území výcvik ukrajinských vojáků v rámci mise Evropské Unie EUMAM. Na summitu NATO v Madridu v červnu 2022 Česká republika podpořila praktickou pomoc Ukrajině a uvítala vznik nové Strategické koncepce NATO. Tato koncepce akcentuje kolektivní obranu založenou na 360 stupňovém přístupu hrozeb a slouží jako zásadní dokument NATO pro následující desetiletí. Summit v Madridu také přinesl založení obranného urychlovače inovací (DIANA) s cílem upevnit technologický náskok Aliance.

Česká republika se aktivně zapojila již do implementace rozhodnutí summitu NATO ve Walesu ze září 2014, která reagovala na výrazné zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě. V této souvislosti Aliance přijala tzv. Akční plán připravenosti (Readiness Action Plan), který obsahuje souhrn opatření na ujištění těch spojenců, kteří se cítí být ohroženi, a zároveň nastavuje proces dlouhodobé adaptace NATO na zhoršené bezpečnostní prostředí. V červenci 2016 učinila Aliance na summitu ve Varšavě další rozhodnutí k posílení alianční schopnosti odstrašení a obrany a demonstrovala připravenost se aktivně podílet na šíření stability v aliančním sousedství, a to jak směrem na jih, tak na východ. V rámci spolupráce NATO-EU se organizace chtějí zasadit o posílení partnerství v mnoha oblastech včetně námořní bezpečnosti a boje proti hybridním hrozbám.

Podporujeme alianční politiku obrany a odstrašení, která je založena na vyvážené kombinaci jaderných a konvenčních schopností umožňující čelit současným i budoucím hrozbám. Česká republika se rovněž hlásí ke spoluodpovědnosti za bezpečnost v euroatlantickém prostoru formou spravedlivějšího sdílení nákladů na zajištění kolektivní obrany. V tomto duchu jsme se zavázali postupně zvýšit vlastní výdaje na obranu na úroveň 2% HDP, které má Česká republika v plánu dosahovat od roku 2024.

Česká republika podporuje rozvoj partnerství NATO s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi na základě reciprocity, vzájemné výhodnosti a pragmatičnosti. S ohledem na nové bezpečnostní výzvy, zejména na užití tzv. hybridního způsobu vedení války v aliančním sousedství, se zasazujeme o užší spolupráci NATO s Evropskou unií.

V procesu rozšiřování NATO vystupuje ČR na podporu dalšího přibližování aspirantů o členství v NATO –Bosny a Hercegoviny, Gruzie a Ukrajiny. Tato podpora vychází již z prohlášení hlav států a vlád NATO na Summitu v Bukurešti v roce 2008. V dubnu 2023 se plnohodnotným členem Severoatlantické aliance stalo Finsko. Proces rozšiřování vnímáme jako oboustranně přínosný – vstupem nových členů se posiluje prvek kolektivní obrany, rozšiřuje zóna stability a zvyšují kapacity Aliance pro reakci na případné bezpečnostní krize.

ČR se v souladu se svými schopnostmi a dostupnými zdroji účastní aliančních operací a misí. Od poloviny 90. let minulého století se Česká republika podílí na stabilizaci regionu západního Balkánu zapojením do vojenských operací NATO. V současné době je zapojena například do alianční operace KFOR v Kosovu, výcvikové mise NATO v Iráku, či vojenských uskupení NATO na Slovensku, v Lotyšsku a v Litvě. Čeští piloti zároveň provádějí ochranu vzdušného prostoru nad územím a teritoriálními vodami Baltských republik, tedy Estonska, Lotyšska a Litvy.

ČR podporuje další rozvoj aliančních schopností v oblasti tzv. nových a rušivých technologií, mezi které patří například umělá inteligence, biotechnologie, kvantové technologie, hypersonické zbraně, oblast vesmíru a kybernetického prostoru, autonomní zbraňové systémy a další. Za klíčový považujeme rozvoj schopností Aliance čelit hrozbě tzv. hybridního útoku, který spočívá v komplexním organizovaném užití vojenských, paramilitantních a nevojenských metod.