Ve snaze přilákat zahraniční investice z Číny do Indie se indická vláda mimo jiné zaměřila na vyhrazení potřebných pozemků určených pro průmyslovou výrobu o rozloze bezmála 250 tisíc hektarů, což odpovídá dvojnásobku území Lucemburska. Zakoupení pozemků pro výrobní aktivity je v Indii na rozdíl od jiných zemí značně složité a je třeba se přitom vypořádat se zájmy zemědělců, místní samosprávy a majitelů půdy. Indická vláda vybrala hlavní odvětví, na něž se chce zaměřit: elektrotechnický průmysl, farmaceutický průmysl, výroba zdravotnických zařízení, elektronický průmysl, těžké strojírenství, solární technologie, potravinářství, chemický průmysl a textilní průmysl. Zatím projevily zájem o přesun výroby z Číny do Indie společnosti z USA, Japonska, Korejské republiky a dokonce některé čínské společnosti.　

Indie chce zahraniční investory lákat přirozeně i dalšími pobídkami a rozvojem domácího dodavatelského řetězce. Indické svazové státy tradičně soutěží o přízeň zahraničních investorů individuálními na míru šitými balíčky pobídek. Některé z nich dočasně pozastavily účinnost norem pracovního práva a snížily ochranu zaměstnanců, aby pomohly indickým firmám, které byly zasaženy opatřeními přijatými kvůli pandemii COVID-19, a aby zároveň přilákaly zahraniční investory. Velmi aktivně dlouhodobě lákají zahraniční investory svazové státy Gujarat, Maharashtra, Tamil Nadu, Andhra Pradesh, Karnataka, Telangana a Uttar Pradesh. 　

Mezi potenciálními zahraničními investory rezonuje jméno společnosti Apple, která by mohla během pěti let přesunout z Číny do Indie téměř pětinu svých stávajících výrobních kapacit. Odhadovaný objem výroby mobilních telefonů, vyráběných v Indii pro Apple na zakázku společnostmi Wistron a Foxconn by se tak zvýšil na 40 mld. dolarů. Vzhledem k tomu, že většina produkce je určena na vývoz, stal by se Apple potažmo největším indickým exportérem. 　

Apple přitom není jedinou americkou společností, která projevila chuť v této složité době investovat v Indii. Na konci dubna oznámila společnost Facebook investici ve výši 5,76 mld. dolarů, díky níž získá 9,99 % akcí ve společnosti Jio Platforms, která ovládá mimo jiné největšího mobilního operátora v Indii poskytujícího služby 388 milionům zákazníků. Během května Facebook následovaly americké investiční fondy Vista Equity Partners, General Atlantic a Silver Lake. 　

Indická vláda se snaží využít krizi způsobenou pandemií COVID - 19 pro lákání investic do indické ekonomiky a je kvůli tomu odhodlána realizovat i řadu strukturálních reforem. Ty se dotknou celé řady sektorů a v mnoha případech budou znamenat nové obchodní a investiční příležitosti pro české firmy. Mimo jiné se soukromým investorům více otevře těžba uhlí, což by mělo přispět ke zvyšování a zefektivňování produkce uhlí s nasazením moderních technologií. Čeští investoři mají příležitost ucházet se v připravovaných aukcích o licence na těžbu uhlí a čeští dodavatelé důlních strojů a zařízení budou mít nové příležitosti vyvážet do Indie své výrobky. Bude privatizována správa šesti velkých letišť a předpokládá se jejich modernizace, přičemž i o tuto oblast v minulosti čeští exportéři měli velký zájem. 　

Vláda bude privatizovat společnosti distribuující elektřinu, přičemž do budoucna chce omezovat počet státních firem ve všech odvětvích. Naskytne se tak zřejmě celá řada nových možností pro investice v rámci privatizace státních firem. V souvislosti s koronavirovou pandemií chce indická vláda ve všech obvodech zřídit moderní laboratoře a specializované nemocnice pro pacienty s infekčními chorobami. Vzroste tak poptávka po laboratorním a nemocničním vybavení. V obranném průmyslu nyní vláda povolila podíl zahraničního kapitálu do výše 74 %. České společnosti v některých případech v minulosti uvažovaly o investicích do společných podniků s indickými partnery v tomto odvětví, odrazoval je však limit maximální výše zahraničního kapitálu do 49 % a tedy snížená možnost kontrolovat společné podniky.　

Vládní úsilí o oživení ekonomiky a o podporu investiční aktivity vydatně podporuje i Centrální banka Indie (Reserve Bank of India; RBI), která podruhé v krátké době přistoupila ke snížení úrokových sazeb, a to na historické minimum 4 %. RBI se tak rozhodla, že monetární politikou upřednostní povzbuzení hospodářského růstu na úkor kontroly vývoje inflace. Nižší úrokové sazby bezpochyby podnítí investiční aktivitu firem. Zároveň firmám RBI prodloužila moratorium na splácení bankovních úvěrů o dalších 90 dní. RBI také finančně posílila veřejné banky SIDBI a EXIM Bank, které financují sektor malých a středních podniků, respektive indický export. Na pomoc financování splácení bondů indickými svazovými státy RBI rozhodla o uvolnění prostředků z rezervního fondu.　

Podpora investiční aktivity vládou a centrální bankou může Indii v krizi způsobené pandemií COVID – 19 výrazně pomoci nastartovat hospodářský růst. Indie má přitom relativně dobrou výchozí pozici. Podle zprávy UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development) došlo v roce 2019 k meziročnímu globálnímu poklesu přímých zahraničních investic, ale Indie zaznamenala přitom 16 % nárůst a zařadila se díky přílivu 49 miliard dolarů k 10 největším světovým příjemcům.　

Podávat zahraničním investorům pomocnou ruku je hlavní náplní činnosti vládní agentury Invest India, jejíž generální ředitel při nedávné videokonferenci pořádané asociací evropských firem v Indii - European Business Group Federation (EBG) prezentoval mimo jiné „Platformu pro imunitu firem“. „Agentura v tomto případě jde nad rámec lákání zahraničních investic. Zřídila pro podnikatele zvláštní infolinku a podporuje nabídku potřebného zdravotnického materiálu nebo také startupy s inovativními řešeními ochrany a prevence před COVID – 19“, uvedl Deepak Bagla. Velvyslanec Milan Hovorka, který se videokonference aktivně účastnil, upozornil na rozsáhlý dokumentu „Position Paper“ vydávaný asociací EBG. Agentura Invest India, by podle jeho slov měla „tento dokument aktivně využívat a věnovat pozornost námětům evropských firem na zlepšování regulatorního rámce v Indii. Koronavirová krize přitom je skutečně zásadní příležitostí pro reformy a pro vytvoření příznivějších podmínek pro podnikání a příliv zahraničních investic“. 　

Milan Touš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Dillí