Indie je proslulá svým složitým daňovým systémem.  S nástupem GST by se však věci mohly a měly změnit. Od 1. července 2017 vstupuje v platnost nový systém daně z přidané hodnoty a služeb (GST) disponující čtyřstupňovou daňovou strukturou ve výši 5%, 12%, 18% a 28% s osvobozením od daně pro některé základní potraviny a služby.

ZÚ Dillí v minulosti opakovaně informoval o zavedení systému, který se dotkne všech segmentů společnosti, tj. občanů, orgánů státní správy a podnikatelských subjektů, tuzemských i zahraničních, vývozců i dovozců.

Úřad stručně nastiňuje kontury nového systému, přičemž doporučuje českým subjektům, zejména podnikatelům působícím na indickém trhu, avšak nejen jim, aby se s novým systémem seznámili.

Veškeré informace o GST jsou uvedeny na adrese indické Centrální rady pro daně a cla (Central Board of Excise and Customs, „CBEC“)  http://www.cbec.gov.in/  Je zde možné najít relevantní legislativu, výše sazeb, návody týkající se migrace na GSP, formuláře a celou řadu praktických informací.

 

Zdanění zboží

 

Rozvržení daňových sazeb pro jednotlivé druhy zboží lze nalézt na této adrese CBEC s dodatky přijatými později, které jsou rovněž publikovány na stránkách CBEC.

Stručně shrnuto, základní potraviny (mléko, obiloviny, tradiční třtinový cukr) se budou těšit osvobození od daně. 

Sazba ve výši 5% bude uplatňována na položky běžného použití (cukr, káva, čaj, olej, avšak také uhlí).  Z průmyslových výrobků bude pětiprocentní daň uplatňována např. na železniční kolejová vozidla a jejich součásti (lokomotivy, tramvajové systémy poháněné trakcí). Do dvou tzv. standardních sazeb ve výši 12% a 18% bude spadat např. rychloobrátkové zboží, hygienické výrobky, průmyslové polotovary, elektrická dopravní zařízení, motorová vozidla pro přepravu nad 10 osob a celá řada vstupů do výroby. Většina osobních automobilů bude podřízena sazbě ve výši 28 %. Ta bude pro luxusní automobily a celou řadu dalších průmyslových výrobků.

 

Na osobní automobily a také tabák a tabákové výrobky, sycené nápoje) bude uplatněna ještě zvláštní spotřební daň (Compensation Cess) vyjádřená v procentech či v absolutních hodnotách, jež bude odváděna do fondu, z něhož budou po dobu pěti let kryty daňové ztráty jednotlivých svazových států z titulu zavedení GST (seznam těchto výrobků zde

 

Zdanění služeb

 

Rovněž pro jednotlivé sektory služeb je k dispozici čtyřstupňová škála a osvobození od placení daně pro některé z nich (vzdělávání a zdravotnictví). Detailní skladby sazeb pro jednotlivé sektory jsou uvedeny zde s dodatky na adrese CBEC.

Zjednodušeně shrnuto, pětiprocentní sazba se bude vztahovat na dopravní služby (včetně železniční osobní a nákladové dopravy), letenky (ekonomická třída), restaurační služby (s obratem pod 5 miliónů INR) a služby poskytované cestovními kancelářemi. 12%ní sazba čeká na restaurační služby s obratem nad 5 miliónů INR, letenky (obchodní třída), hotely (v cenové relaci mezi 1 000 – 2 500 INR), nejrůznější služby v rámci dohod o práci (tiskařské služby, zpracování látek a textilií) a stavební služby. 18 procenty budou daněny restaurační služby v zařízeních s klimatizací a v pětihvězdičkových hotelech (jinak 12 %), dále telekomunikační a finanční služby, jakož i poradenské služby či vstupné na kulturní představení. 

ZÚ Dillí rozhodně doporučuje se podrobněji seznámit s přiřazením jednotlivých kategorií zboží a služeb k daňovým sazbám, jakož vzít v potaz, že GST bude aplikována na každou obchodní transakci, tj. v každé fázi tvorby přidané hodnoty.

 

GST nahradí níže uvedenou širokou škálu nejrůznějších nepřímých daní:

 

• Centrální spotřební daň (Central Excise Duty)
• Daň z poskytování služeb (Service Tax)
• Vyrovnávací cla (Countervailing Duty)
• Zvláštní vyrovnávací cla (Special Countervailing Duty)
• Daň z přidané hodnoty (Value Addet Tax, VAT)
• Centrální daň z prodeje (Central Sales Tax, CST)
• „Octroi“ daň (daň vybíraná při vstupu do svazového státu, aktuálně při vstupu zboží do států Gudžarát, Paňdžáb a Máharáštra
• Daň ze zábavy (Entertainment Tax)
• Vstupní daň (Entry Tax, obdobná jako daň „Octroi“, aktuálně vybíraná při vstupu

zboží do států Kérala a Urissa

• Nákupní daň (Purchase Tax)
• Daň z luxusu (Luxury Tax)
• Daně z reklamy (Advertisement taxes)
• Loterijní daň (Taxes applicable to lotteries).

 

Zdanění podle druhu operace/příjemce daně

 

S ohledem na to, že Indie je federativním státem s jasně vymezenými pravomocemi, odpovědnostmi a rozdělením příjmů, se plátci daně setkají rovněž s pojmy CGST (Central GST), SGST (State GST) a také IGST (Integrated GST), a to v závislosti na tom, kdo je příjemcem daně a o jakou obchodní operaci se jedná.

Například je-li sazba ve výši 18 % uplatňována na výrobek, který je vyroben a zároveň spotřebován v jednom státě, řekněme ve svazovém státě Karnátaka, o příjem z daně se rovnoměrně podělí centrální vláda (CGST) a vláda státu Karnátaka (SGST).

Pokud by však daný výrobek byl „vyvezen“ do jiného svazového státu, řekněme do Maháráštry, pak by se příjem v celém rozsahu 18%ní daňové sazby stal příjmem centrální vlády (IGST). Příjmem centrální vlády jsou rovněž daně uplatňované na dovážené zboží. Výhodou tohoto systému je, že nově budou jednotlivé svazové státy v daňových otázkách v kontaktu jen s centrální vládou a nikoli s dalšími svazovými státy, jako tomu bylo doposud.

 

Vývoz na indický trh

 

Pro všechny vývozce na indický trh (z pohledu daňového poplatníka pro všechny dovozce) je důležité, že veškeré kargo, jež dorazí do Indie 1. července 2017, bude od tohoto data zatěžováno IGST (u některých položek rovněž zvláštní spotřební daní – viz výše). Do tohoto data platí stávající režim, a to nehledě na to, pokud k faktickému proclení dojde až v době účinnosti GST.

Z povinnosti platit IGST jsou při vstupu na indický trh vyjmuty některé výrobky, jež jsou uvedeny na následující adrese s doplněním na této adrese

Pro plátce daně bude k dispozici systém vratek při vývozu. Ten je z daňového pohledu zařazen mezi operace nepodléhající zdanění.

 

Dopady

Pokud jde o dopady nového daňového systému, očekává se, že GST by mohlo akcelerovat indickou ekonomiku v rozsahu 0,9 až 1,4 % ročně.

Jednoduchost a průhlednost ve srovnání se stávajícím systémem jsou dalšími faktory, které indičtí podnikatelé a v Indii podnikající subjekty nejčastěji zmiňují. Výše je zmíněna soustava daní, která bude zavedením GST nahrazena.

Zjednodušený daňový systém by pro plátce daně měl přinést úsporu nákladů vynaložených ke splnění daňových povinností a celkově přispět ke snížení administrativní zátěže. Ke snížení daňové kvóty by mělo dojít rovněž odstraněním stávajícího kaskádovitého systému určení a kalkulace daně určené k zaplacení.

Konstrukce GST a zavedení institutu odpočtu daně placené na vstupu (tzv. Input Tax Credit) by měly napomoci k celkovému zlepšení výběru daní, k odstranění černého trhu a také k většímu sklonu samotných subjektů daně platit.

GST by měl ukončit dosavadní stav fragmentace indického trhu danou hranicemi mezi jednotlivými svazovými státy a poprvé v historii umožnit plněji využít skutečnosti, že čítá téměř 1,3 miliardy spotřebitelů.

Faktické vytvoření jednotného trhu povede na jedné straně ke snížení transakčních nákladů při pohybu zboží mezi jednotlivými státy (o 20 až 30 %) a na straně druhé k zrychlení transportu v důsledku odpadnutí časově náročných kontrol na hranicích mezi státy. Zavedení IGST vybírané při pohybu zboží mezi státy samo o sobě podpoří obchod mezi nimi.

Na straně druhé lze očekávat, že přechod na nový systém bude krátkodobě podporovat inflační tlaky, může vést k poruchám v systému oběhu, neboť celá řada subjektů nemusí být na GST dostatečně připravena, a to i z důvodu pozdního rozhodnutí o jeho některých klíčových parametrech, včetně zatřídění jednotlivých druhů zboží k jednotlivým sazbám. Zcela nově budou zdaňovány výrobky a služby, jež daňové povinnosti dosud nepodléhaly, což bude mít za následek nové náklady pro podnikatele.

 

 

Milan Hovorka, velvyslanec, Velvyslanectví České republiky v Dillí