Nová nepřímá daň by měla integrovat dosud roztříštěný trh s rozdílnými daňovými sazbami na prodej zboží a poskytování služeb v jednotlivých svazových státech Indie a sjednotit celou řadu komplikovaných a odlišných daňových pravidel. Pohyb zboží v rámci Indie by se měl výrazně usnadnit a zrychlit. Daňové sazby jsou podle indické vlády zvoleny tak, aby byly pokud možno rozpočtově neutrální a nezvyšovaly inflaci. Podle slov ministra financí bylo efektivní zdanění zboží sníženo.

Luxusní zboží však bude podléhat vyšším sazbám doplněným o spotřební daň, která by měla mimo jiné po přechodnou dobu kompenzovat příjmy těm svazovým státům, jimž se daňovou reformou příjem z nepřímých daní sníží. Obecně podléhá základní zboží nižším daňovým sazbám. V případě služeb je daňovými experty poměrně kritizována skutečnost, že byla opuštěna dosavadní jednotná sazba daně ze služeb ve výši 15 % a bylo využito celé spektrum čtyř sazeb GST, tedy 5, 12, 18 resp. 28 procent. Současně je kritizován fakt, že daň ze služeb bude v některých případech odstupňována sazbou podle ceny (a v podstatě podle úrovně komfortu) – například u ubytování. Tento komplikovaný model může vést podle odborníků k velkému počtu sporů mezi daňovými plátci a finančními úřady.

Jakkoliv není hodnocení odborníků jednoznačně pozitivní, musíme připomenout, že první neúspěšné návrhy a diskuse o zavedení jednotné daně z prodeje zboží a služeb se datují až 15 let zpět. Z tohoto pohledu nelze hodnotit blížící se okamžik realizace této důležité daňové reformy jinak, než jako důležitý strukturálně reformní úspěch současné vlády. Podnikatelská sdružení se dosud k reformě stavěla kladně a vládní záměr přivítala. Všichni však tuší, že implementace se na začátku zřejmě neobejde bez obtíží.

Podrobný přehled rozdělení zboží a služeb do stanovených daňových sazeb – viz příloha.

Milan Touš, ekonomický diplomat Velvyslanectví České republiky v Dillí