Fiskální rok v Indii začíná 1. dubna a při předkládání návrhu státního rozpočtu na nadcházející období je přirozeně současně upravován i výhled hospodaření v rámci právě končícího rozpočtu. Rozpočet na období 2019-2020 by oproti původnímu předpokladu mělo skončit deficitem vyšším o 0,5 procentního bodu na úrovni 3,8 % HDP. Realita zpomalování indické ekonomiky v druhém pololetí roku 2019 se projevila zvýšením deficitu v důsledku poklesu daňových příjmů. Navrhovaný státní rozpočet na 2020-2021 počítá s deficitem 3,5 % HDP.

Příjmovou stranu rozpočtu chce vláda podpořit privatizací státního majetku a cíl pro rok 2020-2021 je stanoven rekordně vysoko na úrovni 30 mld. USD, což je dvojnásobek zamýšleného objemu privatizačních příjmů v roce 2019-2020 (15 mld. USD), který se však zatím nepodařilo ani zdaleka dosáhnout. Drtivá většina očekáváných privatizačních příjmů připadá na privatizaci finančních institucí (zejména IDBI Bank a Life Insurance Company). Privatizovat má být státní letecká společnost Air India a ropná společnost Bharat Petroleum Corporation. K těmto jednorázovým příjmům z prodeje majetku přibude dále příjem z aukcí spektra frekvencí pro mobilní operátory.

Pokud jde o podporu zemědělství, soustředí se vláda na přímé dotace zemědělcům, na garance pro udržení zaměstnanosti a na komoditní intervence s cílem stabilizace příjmů v zemědělství. Na každou ze zmiňovaných oblastí vláda vyčlenila prostředky v objemu 0,3 % HDP. Vláda chce podpořit agrární export, jakož i vnitrostátní obchod mezi jednotlivými svazovými státy Indie.

Dlouhodobě by mělo ekonomiku podpořit snižování daní z příjmů. Daň z příjmů fyzických osob se sníží u poplatníků, jejichž roční příjem je pod hranicí 21 000 USD, což platí o 96 % daňových poplatníků v Indii. Toto daňové zvýhodnění se však vztáhne pouze na daňové poplatníky, kteří se vzdají všech dalších daňových úlev. Pozitivní je zrušení daní z výplaty dividendy. Na podporu přílivu zahraničních investic a domácí infrastruktury byly od daní osvobozeny investice zahraničních státních fondů do indických společností, které se podílejí na rozvoji infrastruktury v Indii. Současně se zvýšil limit zahraničních investic do korporátních dluhopisů z 9 na 15 %. Na druhou stranu vláda zavádí zdanění elektronického obchodování novou daní uvalenou u zdroje ve výši 1 %, která dopadne zejména na Amazon a na Flipkart, jakož i na obchodníky, kteří přes tyto portály nabízejí své zboží.

Rozvoj dopravní infrastruktury by dále měly podpořit výdaje ve výši 24 mld. USD, které jsou na tuto oblast v novém rozpočtu alokovány. Zrychlit by se měla především výstavba dálnic.

Bohužel pokud jde o předvídatelnost vývoje podnikatelského prostředí, vláda znovu znejistila zejména zahraniční investory, když se předložení návrhu rozpočtu opět stalo příležitostí ke zvýšení některých dovozních cel. Řada zahraničních investorů je přitom částečně závislá na dovozu komponentů pro výrobu v Indii. Vláda přirozeně tento krok zdůvodnila potřebou ochrany a podpory domácích výrobců. Zvýšení cel se týká především dovozu hraček, nábytku, obuvi, elektroniky a elektromobilů. Na druhou stranu dochází ke snížení cel na dovoz chemikálií, plastů, drahých kovů, strojů a sportovního vybavení.

V komentářích návrhu státního rozpočtu Indie je pozitivně hodnocen mimo jiné střednědobý trend návratu na trajektorii fiskální konsolidace. Volba zdrženlivější výdajové politiky pro nadcházející fiskální rok současně ukazuje na určité sebevědomí vlády, pokud jde o budoucí hospodářský vývoj Indie. Vláda se zřetelně vyhnula pokušení získat si podporu veřejnosti tím, že by krátkodobě razantně zvýšila rozpočtové výdaje.

Milan Touš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Dillí