Česká republika v hodnocení sklidila kritiku za "politováníhodně nízké povědomí soukromého sektoru" o problému zahraniční korupce, které se přičítá zejména nedostatečné osvětě ze strany vládních institucí. OECD si ale všímá i řady pozitivních skutečností. Zpráva oceňuje zavedení trestní odpovědnosti právnických osob (v platnosti od 1.1.2012), vítá jasnou institucionální strukturu k vyšetřování a stíhání zahraničního podplácení a kladně hodnotí připravenost vyšetřovatelů a státních zástupců k řešení takových případů. OECD rovněž kvituje prudký nárůst zajištěných a odčerpaných výnosů z trestné činnosti v případech domácí korupce.

Mezi hlavní doporučení České republice, která z hodnocení vyplynula, patří zavedení ochrany oznamovatelů korupčních případů, posílení nezávislosti státních zástupců a zlepšení kapacity k odhalování korupce prostřednictvím auditu a mechanismů boje proti praní špinavých peněz.

OECD vyzývá českou vládu k posílení komunikace se soukromým sektorem za účelem zvýšení povědomí o zahraniční korupci. Zpráva uvádí, že auditoři a účetní si nejsou dostatečně vědomi svých oznamovacích povinností a v českých firmách chybí náležité programy dodržování právních norem (compliance programy), které by řešily rizika podplácení v zahraničí.

Zpráva rovněž konstatuje, že v ČR nebyl dosud odsouzen žádný případ zahraničního podplácení, tj. případ, kdy by česká firma či občan uplácely státního úředníka v zahraničí např. za účelem získání státní zakázky. Vyjadřuje nicméně naději, že stávající právní rámec umožní českým úřadům efektivně pokračovat v probíhajících vyšetřováních i stíhat budoucí případy.

Právě zveřejněná zpráva, dostupná na www.oecd.org/daf/anti-bribery, je výstupem třetí fáze hodnocení, během níž se posuzují struktury, které v dané zemi zajišťují praktické uplatňování právních norem implementujících Úmluvu. Zvláštní pozornost je při něm věnována stíhání trestných činů podplácení zahraničního veřejného činitele. Nálezy hodnotící zprávy, kterou Pracovní skupina schválila na svém zasedání 14. března, se opírají o studium české legislativy i dalších materiálů a také o informace získané hodnotícím týmem při misi do Prahy v říjnu 2012. Ve srovnání s předchozími koly hodnocení je zpráva k situaci v České republice méně kritická.