jejichž anotaci (ve formě linku) najdete dále v tomto článku.

Výhled OECD-FAO pro rok 2013 (OECD-FAO Agricultural Outlook 2013) očekává nárůst zemědělské výroby v průměru o 1,5 % v nastávající dekádě 2013-2022 oproti 2,1 % mezi léty 2003 a 2012. Konec expanze zemědělské půdy, zvyšování výrobních cen, rostoucí omezení zdrojů a nové tlaky na životní prostředí jsou hlavními faktory popsaného trendu. Je však nezbytné, aby nabídka farmářských komodit stále držela krok s globální poptávkou. Toto vydání Výhledu přináší odhady na rok 2022 pro hlavní zemědělské komodity, biopaliva a ryby. Letošní zpráva navíc poprvé zahrnuje i bavlnu, a klade zvláštní důraz na Čínu.

Studie "Globální potravinová bezpečnost: Výzvy pro potravinový a zemědělský systém" (Global Food Security: Challenges for the Food and Agricultural System) upozorňuje na fakt, že okolo 850 milionů lidí na světě trpí podvýživou, žijí za méně než 1 dolar na den, přitom přibližně dvě třetiny všech chudých žijí v zemědělských oblastech, kde je farmaření hlavní ekonomickou aktivitou. Analýza OECD zdůrazňuje, že rozvoj zemědělství hraje klíčovou roli při vytváření příjmů potřebných k zajištění globální potravinové bezpečnosti. Produktivita zemědělství musí reagovat na výzvu uživit světovou populaci, která by v roce 2050 měla překročit 9 miliard. Možnou cestou je využívání zdrojů, jako jsou půda či voda, udržitelným způsobem.

Zpráva "Zemědělské inovační systémy: rámec pro analýzu role vlády" (Agricultural Innovation Systems: A Framework for Analysing the Role of the Government) hodnotí dosavadní vývoj zemědělských inovačních systémů a poukazuje na to, že šíření inovací v zemědělsko-potravinářském odvětví může pomoci dosáhnout vyšší produktivity a udržitelnosti. Tato studie navrhuje rámec pro analýzu úlohy vlád v podpoře šíření inovací. Publikace si klade za cíl identifikovat praktické kroky, které by vedly ke zvýšení produktivity, udržitelného využití zdrojů a odolnosti k budoucím tržním vývojům v oblasti zemědělství.

Publikace "Providing Agri-Environmental Public Goods Through Collective Action" pojednává o pozitivním dopadu kolektivního jednání na zlepšení podmínek v zemědělství. Kolektivní jednání efektivně řeší agro-ekologické externality, které pro samotné farmáře představují neřešitelný problém. Za pomoci analýzy 25 případů ze třinácti zemí OECD tato studie doporučuje, jak správně využít politik k prosazení kolektivního jednání.

Publikace "Přehled eko-zemědělských indikátorů" (OECD Compendium of Agri-environmental Indicators) přináší obsáhlá data a analýzy týkající se ekologického výkonu zemědělství v zemích OECD od roku 1990. Současný vývoj v zemědělství povzbudivě poukazuje na schopnost zemědělství čelit budoucím ekologickým výzvám. Podle údajů z let 1990 – 2010 se země OECD zlepšily v hospodaření s živinami, pesticidy, energií a vodou. Osvojení ekologických metod, jako je například ochranné obdělávání půdy, kapková závlaha a testování živin v půdě, také přispělo k dosáhnutí vyšších eko-zemědělských výsledků.

Zdroj informací: http://www.oecd.org