Koncept „Zeleného růstu“ („Green Growth“ – viz také všechny veřejně dostupné dokumenty na adrese www.oecd.org/greengrowth) jako jedné z cest, jak zvládnout dopady ekonomické krize a podpořit hospodářské oživení, byl představen na ministerském zasedání Rady OECD (Paříž, 24. – 25. 6. 2009). Delegáti na tomto zasedání přijali Deklaraci o zeleném růstu (Green Growth Declaration), vyzývající státy k systematickému úsilí o dosažení ekonomického růstu při současném snižování zátěže životního prostředí, k důsledné meziresortní koordinaci opatření přijímaných na národní úrovni, k posílení mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje a uplatnění čistých technologií (včetně podpory rozvojových zemí), k respektování tržních mechanismů a k liberalizaci obchodu s environmentálním zbožím a službami. „Zelený růst“ je v pojetí OECD představen jako nový ekonomický model, naplňující principy udržitelného rozvoje.

Deklarace o zeleném růstu obsahuje mj. mandát ke vypracování Strategie zeleného růstu (OECD Green Growth Strategy, dále GGS). Prostřednictvím GGS odpovídá OECD také na výzvu o summitu zemí skupiny G 20 (Pittsburgh, USA; www.pittsburgh20.org), aby ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) pokračovala v úsilí o odstranění neefektivních a pro životní prostředí nepříznivých dotací fosilních paliv.

Cílem GGS je formulovat doporučení, napomáhající členským i nečlenským zemím OECD identifikovat politické nástroje k dosažení udržitelného hospodářského růstu šetrného vůči životnímu prostředí (přechod k nízkouhlíkové ekonomice, snížení produkce odpadů, omezení znečišťování životního prostředí, efektivní využívání přírodních zdrojů, ochrana biodiverzity). GGS by měla být předložena ministerskému zasedání rady OECD v roce 2011; měla by však zůstat živým dokumentem, který bude možné v případě potřeby modifikovat na základě zkušeností získaných při jeho implementaci.

V souladu s úvodním rámcem z října roku 2009 se GGS soustředí na následující problémové okruhy:

·             reakce na prioritní globální environmentální výzvy (změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, udržitelné využívání přírodních zdrojů – např. vody);

·             rozšíření tzv. zelených trhů (rozvoj nízkouhlíkové výroby a služeb s nízkými nároky na spotřebu přírodních zdrojů, energie a materiálů);

·             stanovení cen environmentálního znečištění a využívání přírodních zdrojů (včetně nápravy cen a odstranění dotací majících negativní dopad na životní prostředí, např. u fosilních paliv, v zemědělství a v rybářství);

·             řízení přechodu k „zelenější ekonomice“ a ke zvýšení počtu „zelených pracovních příležitostí“ (včetně rozvoje nových znalostí a dovedností, žádaných na „zeleném“ trhu práce);

·             posílení rozvoje a uplatnění „zelených technologií“ a inovací (urychlení výzkumu, vývoje a zavádění nových technologií přispívajících k „zelenému růstu“);

·             podpora rozvoje „zelené infrastruktury“ (energetika, doprava, stavebnictví apod.);

·             zpracování souboru indikátorů k monitoringu přechodu k „zelenější ekonomice“ (např. pro sledování vývoje efektivnosti zdrojů, pokroku v odstraňování dotací a subvencí škodlivých pro životní prostředí, zavádění „zelených daní“ apod.).

Ke zpracování GGS jsou využívány významné koncepční materiály OECD, IEA, NEA a ITF. Příprava GGS je koncipována jako horizontální projekt, kterého se účastní všechny relevantní direktoráty OECD substantivní výbory a jejich pracovní orgány. Koordinátorkou projektu GGS byla ustavena paní N. Girouard, poradkyně generálního tajemníka OECD. Koncepční práce uvnitř OECD řídí ústřední skupina (Core Group), za projednání jednotlivých (dílčích) analytických či technických zpráv budou odpovídat příslušné substantivní výbory OECD; koncept souhrnné zprávy projednají Výbor pro ekonomickou politiku, Výbor pro politiku životního prostředí a další klíčové výbory. Koordinaci aktivit na národní úrovni zajišťuje v případě České republiky ad hoc meziresortní pracovní skupina, ustavená při Ministerstvu zahraničních věcí.

O postupu prací bude informováno ministerské zasedání Rady OECD v roce 2010 (Paříž, 27. – 28. 5. 2010). Průběžná zpráva bude obsahovat podrobnou charakteristiku rámce „zeleného růstu“, kapitolu o indikátorech „zeleného růstu“, výhledy implementace GGS a mezivýsledky prací ve stěžejních problémových okruzích:

·             vyhodnocení zkušeností z implementace vládních stimulačních balíčků, uplatněných v rámci řešení dopadů ekonomické krize;

·             politické překážky v přechodu na zelený růst (analýza subvencí se škodlivým dopadem na životní prostředí a možností jejich odstranění);

·             náprava cen environmentálního zboží a služeb;

·             „zelené“ inovace;

·             politické nástroje pro „zelený růst“ v resortu energetiky;

·             „zelená“ pracovní místa (přizpůsobení trhu práce a systému vzdělávání potřebám vyvolaným přechodem na model „zeleného růstu“).

K práci na GGS a připomínkování konceptu Průběžné zprávy o GGS jsou kromě členských států OECD a Evropské unie přizvány státy vstupující do OECD (Estonsko, Chile, Izrael, Slovinsko, Ruská federace), státy účastnící se programu posílené spolupráce OECD s nečleny (Brazílie, Čína, Indie, Indonézie, Jihoafrická republika), sociální partneři BIAC (www.biac.org), TUAC (www.tuac.org) a mezinárodní organizace. Připomínky ČR k prvnímu návrhu Průběžné zprávy (ČJ a AJ).

Souhrnná zpráva bude předložena ministerskému zasedání Rady OECD v roce 2011 s výhledem přijetí Doporučení Rady k zelenému růstu.