OECD – Going for Growth
22.03.2017 / 12:10 | Aktualizováno: 17.05.2017 / 14:56
Dne 17. března bylo na zasedání skupiny G20 v Baden Baden zveřejněno 13. vydání klíčové publikace OECD ke strukturálním reformám Going for Growth. Publikace v úvodní části nabízí výčet stávajících překážek růstu v zemích OECD a dalších vybraných ekonomikách. Zároveň se ohlíží zpět na reformní úsilí vlád v letech 2015-2016, přičemž odečet reforem je zasazen do kontextu doporučení z předchozího vydání publikace. V druhé části publikace OECD nabízí pohled na vývoj v oblasti distribuce příjmů a příjmové nerovnosti. Zdůrazňuje zde prvek tzv. inkluzivity při implementaci reforem, které cílí na zvyšování zaměstnanosti a tempa produktivity práce. Třetí kapitola pak nabízí tzv. country notes s identifikací pěti reformních priorit pro jednotlivé země, včetně EU jako celku. Publikace zde uvádí strukturální slabiny jednotlivých ekonomik a zároveň opatření na jejich odstranění. Poslední čtvrtá část nabízí přehled široké palety kvantitativních ukazatelů, které umožňují vzájemné porovnání jednotlivých zemí a také srovnání s průměrnými hodnotami OECD jako celku.
Going for Growth 2017 (PDF, 7 MB)
Publikace včetně jednotlivých country notes je k dispozici zde.
Publikace se zaměřuje na příčiny poklesu dynamiky růstu HDP v postkrizovém období. Ve sledovaném období let 2015–2016 stagnovalo tempo růstu rozvinutých ekonomik kolem 2 % HDP, zároveň jsme byli svědky výrazného zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách. Globální ekonomika se dle OECD stále nachází v pasti nízkého růstu, v níž setrvalé zaostávání tempa ekonomického růstu za očekáváními negativně dopadá na očekávání budoucího růstu a ovlivňuje tak nejen výdaje na spotřebu a investice, ale i růst potenciálního produktu.
Stagnace, v několika případech dokonce pokles, tempa růstu produktivity práce se promítá ve stagnaci, popř. pouze velmi mírném růstu, reálných mezd. Přes setrvalý pokles míry nezaměstnanosti v mnoha ekonomikách čelí především mladí a nízce kvalifikovaní uchazeči o práci nepříliš příznivým vyhlídkám. V mnoha případech jsou jedinou možnosti pracovní místa s velmi nízkou kvalitou a pouze časově omezeným úvazkem. Tyto skutečnosti pak podkopávají veřejnou podporu pro reformní kroky vlád. Zatímco míra zaměstnanosti se oproti předkrizovým úrovním zvýšila, tempo růstu produktivity práce je nižší.
Publikace se tak snaží identifikovat právě taková opatření, která by vedla k růstu reálných příjmů a tempa produktivity práce. Zároveň je klíčové zajistit, aby případné pozitivní dopady reforem byly sdíleny co nejširší částí populace. V mnoha případech se totiž v minulosti jednalo o reformy, které přinášely prospěch pouze některým skupinám, zpravidla těm s vyššími příjmy, a nepříznivě působily na rozdělení důchodů. Vedle produktivity práce a růstu průměrných mezd tak OECD poprvé zařazuje inkluzivitu mezi primární cíle strukturálních reforem, přičemž pod pojmem inkluzivita se rozumí snaha o zlepšení výsledků v oblasti nerovnosti, chudoby, kvality pracovních míst, zajištění přístupu znevýhodněných skupin na trh práce, genderové rovnosti a rovného přístupu ke vzdělání a zdravotní péči.
Celkové reformní úsilí dle OECD ve sledovaných ekonomikách v letech 2015-2016 dále zpomalovalo, nacházíme se nyní na předkrizové úrovni. Zpomalení je patrné zejména u reforem zaměřených na zvýšení produktivity práce, především pak v oblasti vzdělání a podpory inovací. Naopak pozitivní vývoj lze pozorovat u opatření cílící na vyšší zapojení žen a nízkopříjmových skupin na trhu práce. OECD doporučuje zaměřit se v střednědobém horizontu na podporu investic do infrastruktury, rovného přístupu ke vzdělání, inovativních firem a aktivních politik na trhu práce.
Tempo implementace reforem opět zpomalilo
podíl implementovaných minulých doporučení v %
Příznivý dopad opatření zaměřených na zvýšení participace žen na trhu práce
rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mužů a žen, 2005 a 2015
V případě ČR (viz country note str. 173) pak OECD mezi prioritní reformní opatření zařazuje:
-
zlepšení pozice žen na trhu práce
-
zajištění rovného přístupu ke vzdělání a zvýšení kvality výstupu vzdělávacího systému
-
podpory konkurenčního prostředí v české ekonomice
-
zlepšení systému výzkumu, vývoje a inovací
-
zvýšení efektivnosti veřejné správy