Hospodářský přehled EA

Eurozóně se do velké míry podařilo překonat krizi, jež propukla v roce 2008. Hospodářský růst od poloviny roku 2014 zrychluje i díky velmi uvolněné měnové politice a nízkým cenám ropy. Na druhou stranu stále přetrvává dědictví krize v podobě vysoké nezaměstnanosti v mnoha zemích eurozóny a vysokého objemu úvěrů v selhání, který je společně se slabou agregátní poptávkou a vysokým firemním zadlužením označován za příčinu nízké úrovně investic.

U míry nezaměstnanosti a dalších ukazatelů ovlivňujících kvalitu života[1], stejně jako u dynamiky HDP, jsou zřejmé značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Velké rozdíly platí též pro vnější pozici jednotlivých ekonomik, kde došlo k asymetrickému přizpůsobení: státy s hlubokými schodky běžného účtu platební bilance tyto schodky odbouraly, státy s přebytkovým běžným účtem však své přebytky dále navýšily.

Panuje obecná shoda na tom, že hospodářské oživení by mělo umírněným tempem pokračovat. Rizikem pro hospodářské vyhlídky je mj. výraznější zpomalení Číny a jiných rozvíjejících se trhů. Mezi zdroje zranitelnosti patří britské referendum o setrvání v EU a uprchlická krize, která vytváří pnutí v rámci Schengenského systému. Zmíněny jsou také problémy související se stárnutím obyvatelstva.

Měnová politika ECB by měla zůstat uvolněná, dokud nebude zřetelný nárůst inflace směrem k cíli ECB. OECD doporučuje, aby ECB k rizikům dosažení inflačního cíle přistupovala symetricky. Co se týče finančního sektoru, je nutné dokončit bankovní unii. Diskuze se věnovala také úvěrům v selhání (NPL) a to, do jaké míry unijní pravidla pro veřejnou podporu (state aid) a pravidla pro rezoluci bank (směrnice BRRD) napomáhají likvidaci NPL nebo ji naopak brzdí.

Ve vztahu k fiskální politice zpochybnilo více vystupujících tvrzení OECD, že fiskální konsolidace z let 2011 – 2012 byla přehnaná. Z diskuze dále vyplynulo, že stávající flexibilita rozpočtového dohledu EU s ohledem na podporu růstu je pravděpodobně dostačující.

Publikace klade důraz na kvalitu managmentu veřejných financí za účelem podpory růstu a snižování sociálních nerovností. Na výdajové straně je důležité nejen přesměrování prostředků do „správných“ oblastí, ale též doprovodné reformy, které zvýší efektivitu. Hospodářský přehled v této otázce čerpá i z technického podkladového dokumentu, který blíže zkoumá vliv složení fiskální konsolidace na její úspěšnost. Doporučení stran kvality veřejných financí se dotýkají nejen národní úrovně, ale i úrovně EU, kde je diskutována struktura rozpočtu EU či podmínky čerpání Evropských strukturálních a investičních fondů.

Shoda panuje v podpoře Investičního plánu pro Evropu, ať již jde o podporu rizikovějších projektů ze strany EIB či zlepšování rámcových podmínek pro soukromé investice. Současně někteří vystupující poukázali na to, že Investiční plán zatím plně nedostál slibům.

Hospodářský přehled EU

Pro hospodářskou situaci a vyhlídky EU platí do velké míry to, co je uvedeno výše u eurozóny. Tematická kapitola se týká dobudování jednotného trhu. Oproti hospodářskému přehledu eurozóny se ten k EU mnohem více věnuje souvislostem uprchlické/migrační krize a navíc nastiňuje i cesty, jak podporovat integraci příchozích.

Dominantním tématem (jak je zřejmé i ze zaměření tematické kapitoly) jsou strukturální reformy, které podpoří mobilitu práce a kapitálu a obchod se službami. Ve všech třech oblastech (služby, kapitál, pracovní síla) je integrace jednotného trhu výrazně slabší, než u trhu se zbožím, i když ani tam nelze mluvit o plné integraci. Pokrok v integraci trhů se zbožím a službami se navíc po propuknutí finanční krize zastavil. Obecně je fungování vnitřního trhu podkopáváno rozdílností regulace v jednotlivých státech.

V rámci trhu se službami se přehled podrobněji věnuje energetické unii (včetně souvislostí s politikou ochrany klimatu) a digitálnímu jednotnému trhu. V oblasti energetiky a ochrany klimatu v EU existuje příliš mnoho různých cílů, které se vzájemně překrývají, což snižuje efektivnost celého úsilí.

U finančních trhů je vedle jejich fragmentace podél národních hranic problémem také přílišná závislost na bankovním financování. Snaha podpořit alternativní zdroje financování snížením kapitálových požadavků pro vybrané projekty či finanční produkty, jak navrhuje OECD, však má svá rizika.

Panovala shoda na tom, že na expertní úrovni je sice možné podrobně diskutovat výhody a nevýhody jednotlivých reforem, ale klíčová je implementace, kde se „technická kvalita“ reforem musí protnout s politickou průchodností. Ve vztahu k implementaci reforem zazněla kritika nízké míry plnění doporučení z Evropského semestru.

 

---

[1] Tj. ukazatele v rámci OECD Better Life Index