OECD - Hospodářský přehled Německa 2018
14.08.2018 / 13:36 | Aktualizováno: 14.08.2018 / 13:43
OECD vydala Hospodářský přehled Německa 2018. Ekonomika je ve velmi dobré kondici, růst je tažen domácí i zahraniční poptávkou. Přebytky státního rozpočtu a běžného účtu platební bilance jsou očekávány i ve výhledu. Strukturální kapitoly Přehledu jsou zaměřeny na zvýšení produktivity prostřednictvím širšího zavádění moderních technologií a přizpůsobení vzdělávacího systému novým trendům na trhu práce. OECD rovněž doporučuje reformní opatření v oblastech dopravy a zeleného růstu. Analýza přihlíží ke značnému fiskálnímu prostoru, který umožňuje realizovat řadu strukturálních opatření. Zároveň upozorňuje, že je nutné zohlednit možné dopady procyklických politik, dlouhodobou udržitelnost veřejných financí či analýzy nákladů a výnosů.
Přehled je k dispozici zde (doplňující materiály zde).
OECD hodnotí stávající kondici německého hospodářství velmi pozitivně. Oceňuje především situaci na trhu práce a výkon exportních odvětví. Hospodářský růst by v budoucích letech měl být tažen především domácí poptávkou. Přebytek na běžném účtu se mírně snižuje a měl by klesnout pod 8 % HDP. DEU by mělo lépe zhodnotit současnou příznivé situace ve veřejných financích, OECD doporučuje využít fiskální prostor ke snížení daní pro pracovníky s nízkými příjmy, zvýšení výdajů na vzdělávání a investicím do infrastruktury podporujícím nízké emise. Opatření však musí zohlednit aktuální pozici v hospodářském cyklu. Zvyšování veřejných výdajů nad rámec již odsouhlasených opatření by vzhledem k velké kladné produkční mezeře bylo silně procyklické. V potaz je nutné vzít také budoucí normalizaci měnové politiky ECB a očekávané nepříznivé dopady demografického vývoje.
Zpráva rovněž zmiňuje současné výzvy a rizika, kterým DEU ekonomika čelí. Jde především o dopady Brexitu, problematické integrace uprchlíků nebo přehřátí ekonomiky v případě další fiskální stimulace. Prioritu OECD spatřuje ve snížení dluhu vládního sektoru pod 60 % HDP, ohledně dalšího zvyšování veřejných investic za účelem snížení přebytku běžného účtu platební bilance je skeptické. Dopady případného zvýšení úrokových sazeb na bankovní sektor by si zasloužily podrobnější analýzu. V budoucnu bude rovněž nutné podrobněji monitorovat možné přehřívání ekonomiky a nepříznivý vývoj produktivity práce.
Za přebytky běžného účtu platební bilance stojí do značné míry strukturální faktory - především pak demografie, struktura ekonomiky, bilance úspor a investic a dlouhodobé přebytky běžného účtu - které nelze v krátkodobém a střednědobém období ovlivnit. Snižování přebytku běžného účtu není primárním cílem fiskální politiky. Pro diskusi je relevantní přebytek vůči EA, který činí pouhé 2,5 % HDP. Navíc řada faktorů je mimo dosah vlády – např. monetární politika, ceny energií. DEU však dle OECD může využít řadu politik, kterými může ovlivnit hospodářský růst a blahobyt obyvatel a následně vysoké přebytky snížit. Dle OECD by DEU mělo svůj fiskální prostor využít pro zvýšení růstu potenciálního produktu, tedy investovat do infrastruktury, moderních technologií, výzkumu a výboje či do zlepšení péče o děti.
Ve finančním sektoru považuje za riziko prudký růst úrokových sazeb či naopak dlouhodobě nízké úrokové sazby, které mají negativní dopad na ziskovost bank. Zátěžové testy prokázaly odolnost finančního sektoru, a to i v případě silného poklesu cen nemovitostí.