OECD – Hospodářský přehled Polska 2018
10.05.2018 / 16:54 | Aktualizováno: 10.05.2018 / 17:11
OECD zveřejnila nový hospodářský přehled Polska. Růst HDP zůstává nadále silný. Rostoucí spotřebu domácností táhne především příznivá situace na trhu práce, kde míra nezaměstnanosti dosahuje rekordně nízkých hodnot. Úroveň produktivity práce však nadále zůstává hluboko pod průměrem OECD. První tematická kapitola přehledu se tak věnuje posílení inovačních kapacit v souvislosti s výzkumem a vzděláním. Druhá kapitola pak zkoumá financování inovativních investic ve firmách. Cílem doporučení OECD je zajistit dlouhodobě stabilní makroekonomické prostředí a nastartovat růst produktivity práce.
Makroekonomický výhled polské ekonomiky je pozitivní. V roce 2017 dosáhl růst HDP 4,6 % (téměř 2 p. b. nad růstem potenciálního produktu). V letošním roce je očekáváno mírné zpomalení tempa růstu HDP na 4,2 %, v roce 2019 pak na 3,7 %. Spotřeba domácností rostla v minulém roce nejrychleji od krize v roce 2008. Agregovaný reálný disponibilní důchod vzrostl o 2,2 %, především díky rostoucím mzdám a novému programu přídavků na děti. Investice po výrazném poklesu v roce 2016 znovu posilují a trend by se měl ve výhledu udržet díky převládajícím nízkým úrokovým mírám a náběhu nového finančního období fondů EU.
Polsko čelí rychlému stárnutí populace v produktivním věku. Počet obyvatel ve věku 15-64 dle stávajících demografických projekcí poklesne do roku 2060 až o 40 %. Nedávná reforma snižující věk potřebný pro odchod do důchodu (muži 65, ženy 60 let) s sebou přinese riziko chudoby obyvatel v pokročilém věku, především pak žen. OECD proto doporučuje navázat věk odchodu do důchodu na předpokládanou dobu dožití a zavést nutná opatření k zaměstnávání většího počtu seniorů a žen.
K zajištění dlouhodobého růstu životních standardů obyvatel bude zapotřebí navýšit investice do vzdělání, inovací a infrastruktury. Polsko doposud dohánělo rozvinuté země OECD prostřednictvím restrukturalizace své ekonomiky směrem k více produktivní odvětvím a nákupem zahraničních technologií. Výdaje na výzkum a vývoj soukromého sektoru ve vztahu k HDP však zůstávají hluboko pod průměrem zemí OECD.
Na trhu práce panuje příznivá situace, míra nezaměstnanosti se pohybuje na rekordně nízkých úrovních. Nedostatek pracovních sil limituje výrobu a další rozvoj firem, a to i přes stálý přiliv pracovních sil z Ukrajiny. V roce 2016 Ukrajinci představovali již 5 % polské pracovní síly a jejich příliv se nadále zrychluje. Dočasně tato migrace pomáhá vyrovnávat pokles počet obyvatel v produktivním věku. Polsko by však mělo implementovat nové integrační strategie. Je zapotřebí důkladnějšího uplatnění zejména kvalifikovanějších pracovníků a zajištění patřičných práv a vzdělání jejich rodinným příslušníkům. Velká část polské pracující populace se potýká s nedostatkem základních dovedností a odborného vzdělání. To se týká i osob na manažerských pozicích. Počet neúspěšných účastníků Průzkumu dovedností pro dospělé (OECD Survey of Adult Skills (PIAAC)) patří mezi ty nejvyšší v rámci OECD. Důrazně je tak doporučeno zvýšit investice do vzdělávání a rozvoje zaměstnanců.
