Švédská ekonomika v posledních letech vykazuje stabilitu a solidní růst, hospodářství těží ze silných makroekonomických, fiskálních a finančních fundamentů. Úroveň reálného HDP se po propadu poměrně rychle zotavila na předkrizovou úroveň. Růstovou dynamiku podporují příznivý vývoj na trhu práce, kde roste počet obyvatel v produktivním věku (především díky imigraci) a míra participace, oživení investiční aktivity a nedávný růst produktivity práce. Míra nezaměstnanosti od roku 2012 pozvolna klesá, pro některé skupiny obyvatel (narozených mimo SE) však stále zůstává na vysokých úrovních. Ve výhledu OECD očekává mírné zpomalení růstu HDP, ekonomika se nachází ve stavu plného využití kapacit.

Obchodní bilance vykazuje dlouhodobě výrazné přebytky a vypovídá o skutečnosti, že výstup ekonomiky je konkurenceschopný na mezinárodních trzích. Ke stabilitě výkonu zahraničního obchodu hospodářství přispívá rovněž diversifikace a vysoká míra exportní sofistikovanosti. Přestože se na oživení investic v postkrizovém období do značné míry podílel sektor stavebnictví, v posledních letech posilují i podnikové investice, které příznivě působí na vývoj produktivity. Podobně jako v případě růstu HDP lze pozorovat rychlé oživení investic po krize v roce 2008.

   

 

K externím rizikům, především v podobě výkyvů zahraniční poptávky a jejich nepříznivém dopadu na malé otevřené ekonomiky, přibývají rizika plynoucí z domácího vývoje. Dlouhodobá uvolněná politika centrální banky se odráží ve ztíženém fungování finančních institucí, jedná se zejména o pojišťovny a penzijní fondy. Měnová expanze rovněž přispěla k rapidně rostoucím cenám aktiv na trhu nemovitostí a k akceleraci růstu zadlužení domácností. Provedená makroprudenční opatření nemusí být dle OECD dostatečná pro zajištění finanční stability.

Příjmová nerovnost vykazovala v posledních dvou dekádách nejvyšší tempo růstu ze zemí OECD, je však nutné zmínit, že v 90. letech dosahovala jednu z nejnižších úrovní. Díky tomu se Švédsko stále řadí mezi země s nízkou příjmovou nerovností, dynamika vývoje posledních 20 let je alarmující. K příjmové polarizaci společnosti přispěla i migrační politika v tomto období. V roce 2015 dosáhl podíl obyvatel narozených mimo Švédsko hodnoty 17 %, přičemž na počátku 90. let to bylo méně než 10 %. Otevřená politika vůči migrantům výrazně přispěla k hospodářskému růstu, akcentovala však také problémy se sociální mobilitou nízkopříjmových vrstev. Nutná budou reformní opatření v oblasti integrace migrantů, bytové politiky a sociálních dávek.

Významným společenským tématem je rovněž genderová (ne)rovnost, přestože Švédsko i v této oblasti patří mezi premianty. Míra participace žen na trhu práce je ve srovnání s ostatními zeměmi vysoká, ženy mají lepší výsledky v oblasti vzdělání a jsou široce zastoupeny ve vládě i v parlamentu. Mezi muži a ženami lze však stále pozorovat výrazné mzdové rozdíly. Ženy jsou zřídkakdy zastoupeny v orgánech vedení společností, na seniorních postech v managementu a mezi podnikateli. Opatření, která by měla přispět ke zlepšení situace, se týkají oblastí sdílené péče o dítě (rozšíření otcovské dovolené) a podpory žen v podnikatelských aktivitách.

Hlavní doporučení ze strany OECD zmiňují makroprudeční opatření směřující ke zklidnění situace na finančním trhu, kroky potřebné k zamezení tvorby bublin na realitním trhu včetně zrychlení výstavby nových bytů, reformu systému sociálních dávek, opatření vedoucí lepší integraci migrantů a ke snížení rozdílů mezi odměňování mužů a žen.