OECD - Hospodářský výhled (listopad 2016) - Globální ekonomický růst zůstává nízký a je zatížen riziky
29.11.2016 / 16:40 | Aktualizováno: 29.11.2016 / 16:48
Dne 28. listopadu OECD zveřejnila podzimní Hospodářský výhled (listopad 2016). Globální ekonomický růst se od konce roku 2015 drží pod 3 %. Zatímco v nečlenských státech OECD se růst zrychloval k hranici 4 %, v zemích OECD se dále mírně zpomalil, a zůstává tak pod 2 %. Globální ekonomika se stále nachází v pasti nízkého růstu (low-growth trap), v níž setrvalé zaostávání tempa ekonomického růstu za očekáváními negativně dopadá na očekávání budoucího růstu a ovlivňuje tak nejen výdaje na investice a spotřebu, ale i růst potenciálního produktu. Letos by se měl globální ekonomický růst oproti minulému roku nepatrně zpomalit (z 3,1 % na 2,9 %), v roce 2017 by se globální růst mohl zrychlit na 3,3 % a dále na 3,6 % v roce 2018. Růst ve státech OECD se mohl pohybovat okolo 2 %, zatímco v zemích mimo OECD by se hospodářský růst díky postupné normalizaci v ekonomikách vývozců komodit mohl zrychlit na cca 4,5 %.
V druhé kapitole si OECD podobně jako další mezinárodní instituce všímá zpomalení růstu potenciálního produktu v období po krizi a apeluje na využití fiskálního prostoru, který vzniká především jako důsledek nízkých úrokových sazeb. Deficitní financování stimulu přitom nemá vést ke zvýšení zadlužení v poměrovém vyjádření (dluh/HDP). Třetí kapitola pak nabízí tzv. country notes (kapitola č. 3) – hospodářské projekce k jednotlivým členským státům (CZE) a k vybraným nečlenům.
Centrální scénář postupného zrychlování globálního ekonomického růstu však předpokládá expanzivnější nastavení fiskální politiky ve Spojených státech. Předpokládaný fiskální stimulus v podobě kombinace zvýšených výdajů vládního sektoru na spotřebu a investice a nižších daní z příjmu fyzických i právnických osob, který by měl v úhrnu dosáhnout 0,75 % HDP v roce 2017 a 1,75 % HDP v roce 2018, by měl ke globálnímu ekonomickému růstu přispět 0,1 p. b. v roce 2017, resp. 0,3 p. b. v roce 2018. Vedle toho OECD počítá s tím, že globální ekonomický růst podpoří mj. vyšší vládní výdaje na spotřebu v Číně (v rozsahu 1,5 % HDP v roce 2016 a po 1 % HDP v letech 2017 a 2018) a v eurozóně (v rozsahu 0,4 % HDP v roce 2016, 0,2 % HDP v roce 2017 a 0,3 % HDP v roce 2018). Dopad fiskálního stimulu v Číně a v eurozóně na globální růst je pro roky 2017 i 2018 odhadován na 0,3 p. b.
Vzhledem k vysokým (nejen) ekonomickým nákladům případného setrvání v pasti nízkého růstu a množství vzájemně provázaných příčin tohoto stavu volá OECD po komplexní reakci hospodářské politiky, která by v krátkém období podpořila růst agregátní poptávky a v dlouhém období by příznivě působila na růst potenciálního produktu. S ohledem na omezené možnosti další monetární expanze v hlavních vyspělých ekonomikách by státy měly využít existující fiskální prostor a více investovat do infrastruktury a dalších oblastí podporujících růst. Fiskální opatření by měly doplnit strukturální změny, zejména opatření podporující mezinárodní obchod.
Růst světového obchodu zůstává ve srovnání s dlouhodobým průměrem velmi pomalý. Světový obchod by se letos mohl zvýšit jen o 1,9 %, v letech 2017 a 2018 by pak měl růst o 2,9 %, resp. o 3,2 %. Poměr růstu světového obchodu k růstu světového HDP by tak letos činil pouze 0,8 a v dalších dvou letech shodně 1,0. V letech 1970–2015 přitom tento poměr v průměru dosahoval 1,8 a mezi roky 1986 a 2007 dokonce 2,1. Neuspokojivá dynamika světového obchodu je důsledkem kombinace cyklických a strukturálních faktorů. Z cyklických faktorů se projevuje zejména obvyklé zpomalení světového obchodu v obdobích po recesi, nevýrazné oživení na zahraniční obchod tradičně náročných investic po roce 2009 a jen pozvolné oživení v eurozóně. Ze strukturálních faktorů zmiňuje OECD zpomalení růstu globálních hodnotových řetězců (global value chains) či dokonce známky jejich poklesu, změnu struktury čínské ekonomiky (od vývozu k domácí poptávce) a zpomalení liberalizace mezinárodního obchodu/nárůst protekcionistických tendencí.
Zpomalení růstu světového obchodu přitom OECD považuje za jeden z faktorů, jenž přispívá k pasti nízkého růstu. Důležitost mezinárodního obchodu pro vývoj HDP a produktivity dokumentuje OECD třemi modelovými simulacemi. Pokud by např. obchodní intenzita (poměr součtu vývozu a dovozu k HDP) na globální úrovni i v OECD jako celku po roce 2016 rostla o 1,3 p. b. ročně (průměrný nárůst v období let 1986–2007), byl by v letech 2017–2025 roční růst produktivity v zemích OECD v porovnání se scénářem stagnující obchodní intenzity o 0,2 p. b. vyšší (0,8 % proti 0,6 %). V této souvislosti OECD varuje před zaváděním protekcionistických opatření v hlavních světových ekonomikách.
Rizika predikce jsou vychýlena směrem dolů. Za hlavní zdroje nejistoty považuje OECD další vývoj světového obchodu, možnost setrvání v pasti nízkého růstu, politickou nejistotu spojenou zejména s odchodem Spojeného království z EU (prudký nárůst politické nejistoty v UK by nemusel být krátkodobou záležitostí a zvýšená nejistota by mohla přetrvat do doby, než se vyjasní budoucí podoba uspořádání zejména obchodních vztahů mezi UK a EU; politická nejistota nedávno výrazně vzrostla také v zemích BRIC) a rizika na finančních trzích.
Růst v eurozóně by měl zůstat pozvolný
OECD očekává, že hospodářský růst v eurozóně zůstane pozvolný, a reálný HDP v letech 2016–2018 poroste přibližně o 1,7 % ročně. Růst by měl být tažen výhradně domácí poptávkou, příspěvek čistých vývozů by měl být v podstatě nulový. Ekonomiku eurozóny bude podporovat velmi uvolněná měnová politika a mírně expanzivní fiskální politika. Situace na trhu práce se bude zlepšovat jen pozvolna. Rozdíly v ekonomické situaci a vyhlídkách jednotlivých států eurozóny zůstanou značné.
Nejistota ohledně podmínek vystoupení Spojeného království z EU a budoucí podoby vztahů mezi UK a EU, zejména v oblasti obchodu, by mohla nepříznivě ovlivnit dynamiku investic a exportu. Spotřebitelskou důvěru a sentiment firem v některých zemích by mohla oslabit politická rizika a rizika v bankovním sektoru. Případné postupné omezování rozsahu kvantitativního uvolňování ze strany ECB by mohlo mít negativní dopad nejen na trh státních dluhopisů, ale i na trhy jiných aktiv.
Tabulka 1: Vybrané makroekonomické ukazatele z výhledu OECD
(v %)
Zdroj: OECD Economic Outlook 100 (listopad 2016). *) Míra inflace podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, u ostatních zemí podle CPI.
Situace a makroekonomický výhled v ČR (country note v příloze)
Predikce MF ČR (listopad 2016) se od nové prognózy OECD téměř neliší. OECD pro roky 2017 a 2018 počítá s rychlejším růstem spotřeby institucí vládního sektoru, a pro rok 2018 také s výrazněji vyšší dynamikou investic. Ta by se tak vzhledem k vysoké dovozní náročnosti investic odrazila i v růstu dovozu a tím pádem i v příspěvku salda zahraničního obchodu k růstu HDP. Další rozdíl mezi predikcemi je v oblasti vývoje cenových indexů. OECD počítá s rychlejším návratem inflace k 2% cíli ČNB, což se promítá i v očekávané dynamice deflátoru HDP.
I přes tyto rozdíly však obě instituce základní tendence očekávaného ekonomického vývoje vnímají obdobně. Reálný HDP by mohl růst o cca 2,5 % ročně, přičemž dominantním faktorem růstu by měla být domácí poptávka. Inflace by se měla postupně zvyšovat, růst spotřebitelských cen by se měl držet v tolerančním pásmu inflačního cíle ČNB. Situace na trhu práce by se díky růstu ekonomiky měla dále zlepšovat – zaměstnanost by měla růst a míra nezaměstnanosti klesat, prostor pro další pokles nezaměstnanosti je však již dosti omezený. Běžný účet platební bilance by měl zůstat přebytkový. Dluh vládního sektoru v poměru k HDP by měl díky víceméně vyrovnanému hospodaření v jednotlivých letech postupně klesat.
Tabulka 2: Srovnání vybraných makroekonomických ukazatelů OECD a MF ČR
Pozn.: *) V metodice Výběrového šetření pracovních sil.
Zdroj: MF ČR: Makroekonomická predikce ČR (listopad 2016). OECD: Economic Outlook 100 (listopad 2016).