Polská ekonomika vykazuje silný a relativně stabilní hospodářský růst. Hlavní výzvu představuje proměna růstového modelu z ekonomiky intenzivně využívající  levnou a málo kvalifikovanou pracovní sílu na ekonomiku založenou na kvalifikovanější pracovní síle a inovacích. Odolnost polské ekonomiky vůči globálním šokům je obdivuhodná. Růst produktivity práce je brzděn rozšířeným využíváním nestandardních/neformálních pracovních úvazků. Značnou část exportů tvoří zboží s nízkou technologickou hodnotou.

Rizikem je ztráta kredibility a předvídatelnosti fiskální politiky. Patrná je absence jasné střednědobé fiskální strategie především s ohledem na navrhovaná opatření nové polské vlády - v zemi probíhá intenzivní debata o budoucích opatřeních týkajících se penzijního systému, zdravotnictví atd. OECD doporučuje ustavení Fiskální rady, která by odborně hodnotila jednotlivé návrhy a jejich dopad na veřejné finance. V Polsku existují pouze určité elementy fiskální rady, nikoli však nezávislá instituce s vhodným designem. Klíčové jsou zde také čtyři vládní priority – implementace Obecného pravidla proti vyhýbání se daním, zefektivnění daňové administrativy, zpřísnění boje proti podvodům s DPH a omezení hotovostních transakcí mezi korporacemi.

Riziko je vnímáno i v kontextu cenového vývoje. Domácí vývoj nabádá spíše k další měnové expanzi, náznaky inflace prozatím nelze pozorovat, důležitá jsou rovněž externí rizika obecně vyplývající ze současné kondice světové ekonomiky. Nízké klíčové sazby by se měly držet dále na stávající úrovni. Stabilní bankovní systém představuje značnou výhodu.  Daň z aktiv bank a pojišťoven zavedená v roce 2015 však zvýšila náklady finančního sektoru. Možné dopady vládního návrhu na konverzi ve francích denominovaných hypoték představují značné riziko, podobně nepříznivě působí i nedávné snížení úvěrového ratingu.

Panují obecné obavy z budoucí podoby podnikatelského prostředí a kredibility Polska jako obchodního partnera (již se projevilo např. v odložení některých významných zahraničních investic). Nejistota pramení především z možného zavedení specifických sektorových daní, jež by daly konkurenční výhodu vybraným aktérům. Nepříznivě působí i již zmíněné snížení ratingu ekonomiky. Větší důraz by mohl být kladen na inovace, výzkum a vývoj, možné nástroje podpory apod. Rozvoj infrastruktury trpí značnými nedostatky, chybí jasná investiční strategie a kvalitní administrace projektů.

V oblasti daní je až příliš velký důraz kladen na DPH, přičemž prostor na zvýšení výnosů se nabízí spíše ve zkvalitnění daňové administrativy a zvýšení majetkových či environmentálních daní. Co se týče samotné DPH, panuje shoda o potřebě jejího výrazného zjednodušení. S ohledem na ceny komodit je právě nyní vhodná doba pro implementaci zelených daní. Polsko by mělo výrazně snížit závislost na uhlí. Není však možné opomenout význam energetické bezpečnosti, která je v Polsku klíčovým tématem.

Zpráva dále upozorňuje na nepříznivý demografický vývoj společnosti. Nepříznivý dopad migrace je patrný, odliv kvalifikované pracovní síly je dlouhodobý. Je zapotřebí důkladněji analyzovat důvody vysoké míry nezaměstnanosti některých kohort, zejména pak mladých do 30 let. Vyšší pozornost by si zasloužila opatření na zvýšení míry participace a zkvalitnění aktivních politik na trhu práce. Především míra participace žen je na velmi nízké úrovni, jedním z důvodů je nedostupná péče o děti v předškolním věku. Proti rozšířeným neformálním pracovním kontraktům je nutné bojovat zvýšením vynutitelnosti pracovního práva. Nutná jsou opatření na podporu mobility pracovních sil.

Vzdělávací systém trpí hned několika základními nedostatky. Podprůměrná úroveň vzdělání celkové populace značně komplikuje snahy o zlepšení situace, důraz by měl být kladen na pokračující vzdělání. Nízké platů učitelů jsou dlouhodobým problémem, účast firem na vzdělávání učňů a vysokoškoláků je minimální. Systém podpory výzkumu a vývoje na univerzitách je roztříštěný mezi několik institucí a programů. Spolupráce se soukromým sektorem prakticky neexistuje.

[1] Economic and Development Review Committee (Výbor pro hospodářské přehledy).