česky  english  français 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

OECD vydala Pensions Outlook 2016

Publikace Pensions Outlook 2016 navazuje na předchozí vydání a pokračuje v monitorování proměny penzijních systémů především v reakci na dopady krize, na rozpočtová omezení a na výzvy spojené se stárnutím populace. Publikace je součástí přílohy TIC.

OECD konstatuje, že v poslední době tradiční model fungování penzijních systému narušuje úroveň úrokových sazeb, pro penzijní fondy je v těchto podmínkách velmi složité zajistit adekvátní zhodnocení prostředků při udržení míry rizika. Dopady krize vedly ke zvýšení diversity důchodových systémů a produktů v zemích OECD, heterogenita penzijních systému znesnadňuje jejich vzájemné porovnání.

Jedním z klíčových témat letošního vydání publikace je vztah penzijního zajištění a daní. Ve většině zemí je spoření na penzi daňově zvýhodněno, tj. jedná se o daňové odečitatelnou položku ze základu daně z příjmu. Míra zvýhodnění se však v jednotlivých zemích dosti liší (kapitola č. 2) v důsledcích nastavení mechanismu daňového zvýhodnění. Jasná a dlouhodobá pravidla daňového zvýhodnění vedou přitom podle OECD ke zvýšené míře participace v penzijních schématech

Publikace si rovněž všímá proměny struktury a povahy penzijních systémů a produktů, na významu rostou příspěvkově definované systémy a fondové financování (viz obrázek níže). V případě ČR se podíl aktiv fondového zajištění na HDP nepatrně zvýšil mezi roky 2000 a 2015 o zhruba 6 p. b. z 2,1 % na 8,3 %.

Příspěvkově definované systémy poskytují přímý vztah mezi odvody/příspěvky a následnými dávkami, rizika jsou přitom přesunuta spíše na individuální účastníky, kteří jsou zodpovědní za správu úspor. Na rostoucí význam příspěvkově definovaných schémat OECD v roce 2012 reagovalo publikací Roadmapy ke zkvalitnění těchto schémat (zde).

Na rozdílnost jednotlivých systému poukazuje i význam fondového financování ve vztahu k ostatním zdrojům příjmů v penzi. Zatímco ve všech vybraných zemích lze pozorovat významnou roli průběžně financovaných systémů, zastoupení různých forem fondového financování se dosti liší. Obrázek níže ukazuje „průměrnou“ strukturu příjmu v prvním roce penze pro současné zaměstnance ve věku 35-64 let

OECD dále podotýká, že se nadále zvyšuje význam poradenství v oblasti penzijních produktů, je proto nutné zajistit, aby tyto služby poskytovaly adekvátní a pravdivé informace potenciálním účastníkům, aby nedocházelo k informační asymetrii a aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele. OECD konstatuje, že je zapotřebí zajistit konzistentní definici anuitních produktů, které jsou stále častěji využívány k penzijnímu zajištění. Zvýšená komplexnost produktů komplikuje jejich porozumění na straně účastníků. Rovněž je zapotřebí zajistit dlouhodobou stabilitu těchto produktů (kapitálové zajištění anuit).

Prostor pro zlepšení je patrný i v oblasti finanční gramotnosti. Znalost finančních produktů usnadňuje orientaci v portfoliu možných zajišťovacích schémat a snižuje informační asymetrii mezi poskytovateli zajištění a potenciálními účastníky, kteří jsou za individuální penzijní zajištění ve stále větší míře zodpovědní. Finanční vzdělávání musí být přizpůsobeno lokálním podmínkám, rozdíly mezi jednotlivými systémy na národní úrovni jsou značné. Informace o struktuře penzijního systému, jeho charakteru, možnostech spoření a dostupných produktech by měly být přehledné a veřejné. K dispozici by měly být doprovodné kalkulace popř. simulace různých scénářů zajištění pro snazší uchopení rozdílných možností zajištění.

OECD dlouhodobě doporučuje diversifikovat zdroje finančního zajištění na stáří, ideálním případem je kombinace průběžných systému a fondového financování. Diversifikace je důležitá s ohledem na stabilitu systému, např. stárnutí populace má velmi odlišné dopady na různé pilíře systému. V případě průběžného pilíře může vyvolávat obavy z fiskální udržitelnosti, u dávkově definovaných fondových schémat vyvolává otázku solventnosti, u příspěvkově definovaných fondů je ohrožena adekvátnost dávek. Podobně rozdílné dopady lze pozorovat i v případě šoku v podobě nízkých úrokových sazeb. Publikace dále zdůrazňuje, že fondové financování je komplementem průběžných systému, v žádném případě by nemělo jít o substitut mezigenerační solidarity.