Německo relativně rychle překonalo krizi z let 2008/09, makroekonomické prostředí je v současné době bez závažnějších problémů. Opakovaně byl zmíněn vynikající výkon trhu práce a jedna z nejnižších mír nezaměstnanosti ze zemí EU. Přetrvávající strukturální problémy se dají shrnout do čtyř oblastí.

• Stárnutí populace, které řadí Německo k zemím s nejrychleji rostoucím poměrem ekonomické závislosti obyvatel starších 65 let na populaci v produktivním věku v rámci zemí EU.

• Nutnost strukturální reorientace německé ekonomiky, která čelí vzrůstající konkurenci nejen z nových členských států EU, ale stále silněji i z asijských zemí. Německo přitom dosud těžilo ze stability své hospodářské struktury tradičně zaměřené na zpracovatelský průmysl, avšak v tomto odvětví rychle ztrácí svou komparativní výhodou. Bude tedy nutná reorientace na jiná odvětví (např. IT, telekomunikace s vysokou přidanou hodnotou), přičemž s takto dramatickými strukturálními změnami nemá Německo zkušenosti a panuje značná nejistota, nakolik bude úspěšné.

• Integrace imigrantů a dalších znevýhodněných skupin na trh práce. Tato problematika úzce souvisí zejména s prvním bodem; úspěšné zapojení těchto skupin na trhu práce by mohlo přinést pozitivní efekty především z hlediska udržitelnosti důchodového systému.

• Nízká úroveň investic, která nemá příliš jasné příčiny a ze strany OECD byla dána do souvislosti zejména se slabou vnější poptávkou v eurozóně. Jedná se především o investice mimo oblast stavebnictví.

Poněkud překvapivě nebyla detailněji projednávaná aktuální hospodářská situace Německa, přestože se objevují jisté náznaky obratu v hospodářském cyklu. Základní makroekonomické údaje sice stále poukazují na relativně slušnou hospodářskou situaci (včetně některých předstihových indikátorů jako je objem nových zakázek), avšak ukazatele důvěry firem v posledních měsících výrazně klesají také v souvislosti s nejistotou spojenou s vývojem čínské ekonomiky a finančního sektoru.

Velký důraz byl kladen na efektivní integraci současné migrační vlny. Stále opakující se připomínkou byla nutnost rychlého zapojení na trh práce, čemuž však brání jazyková a kvalifikační omezení. Zazněly také návrhy na zavedení výjimek z nově stanovené minimální mzdy pro migranty či dočasné finanční pobídky pro zaměstnavatele. Ze zkušenosti některých zemí (např. Nizozemsko) je však zřejmé, že integrace migrantů může být velmi složitá. Míra nezaměstnanosti migrantů od roku 2006 výrazně poklesla, nová vlna je však svým rozsahem a intenzitou bezprecedentní.

Situace extrémně nízkých úrokových sazeb by mohla znamenat pro německou ekonomiku riziko. Diskuse na toto téma byla vedena v obvyklém duchu, tj. pro Německo jakožto člena eurozóny by jeho pozice v hospodářském cyklu vyžadovala méně rozvolněné měnové podmínky. Prostředí nízkých úrokových sazeb by mohlo vést k podpoře neefektivních investic a vytváření bublin, ceny nemovitostí se však prozatím pohybují víceméně v souladu s fundamenty realitního trhu. Přes prostředí nízkých úrokových měr Německo dlouhodobě čelí nízké tvorbě investic, především pak investic ze strany veřejné sféry.

Hospodářský přehled dává slabou investiční aktivitu veřejné i soukromé sféry do souvislosti s nízkým hospodářským růstem v eurozóně, tento vztah však byl z pozice členských států kritizovaný jako příliš obecný. Spíše než tyto cyklické faktory bylo ze strany examinujících států doporučováno obecně snížit bariéry pro vstup do odvětví a podporovat konkurenci ve službách. Ze strany OECD byla kritizována právě nízká úroveň vládních investic. Německo se však za současné situace kladné produkční mezery brání jejich zvyšování, fiskální politika Německa je nyní navíc mírně expanzivní, taktéž důsledkem přijímání migrantů. Spíše se plánuje zaměřit na zlepšování podnikatelského prostředí a omezování regulace.

Nízká tvorba investic a vysoká míra úspor domácností mají za následek vysoké přebytky běžného účtu platební bilance, které jsou ještě v současné době zvýrazněny nízkými cenami ropy. Podle některých zemí EU vyvolávají takto vysoké přebytky nerovnováhu v eurozóně (vzhledem k významu německé ekonomiky pro EU), je zapotřebí využívat domácí zdroje růstu.

Německo v roce 2015 zavedlo minimální mzdu ve výši 8,50 EUR na hodinu, což představuje 51 % mediánové mzdy, čili pátou nejvyšší minimální mzdu ze zemí EU. Z diskuse vyplynulo, že přestože se (alespoň prozatím) neprojevují negativní efekty pro zaměstnanost, vliv na mzdovou distribuci a dlouhodobé vlivy na zaměstnanost se nyní dají jen obtížně odhadovat.

Německu bylo od OECD doporučováno (nikoliv příliš inovativně) navázat statutární důchodový věk na očekávanou dobu dožití, státy však spíše doporučovaly zavedení flexibilnějších pravidel odchodu do důchodu kombinované s podporou zaměstnanosti po završení důchodového věku. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva je také třeba anticipovat potřebu dodatečného zdravotnického personálu.