česky  english  français 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

OECD zveřejnila jarní hospodářskou prognózu

OECD Economic Outlook představený 3. června obsahuje predikci vývoje HDP i dalších makroekonomických veličin pro všechny země OECD a významné nečlenské ekonomiky do roku 2016. Česká ekonomika dle OECD poroste letos tempem 3,1%, v r. 2016 pak zpomalí na 2,5%. Nezaměstnanost bude dále klesat a v r. 2016 bude její roční průměr 5,5%.

Na výrazném zlepšení predikce pro rok 2015 oproti podzimní prognóze (růst o 2,3%) se podepsaly nad očekávání dobré výsledky prvního čtvrtletí. OECD konstatuje, že hlavním motorem růstu je domácí poptávka. Obnovená důvěra a růst mezd podporují spotřebu, došlo k oživení investic podniků a snaha o dočerpání evropských fondů zvyšuje veřejné investice. Budou-li tyto fondy vynaloženy efektivně, povedou ke zvýšení produktivity a příjmů.

OECD doporučuje České republice strukturální reformy k posílení hospodářské soutěže a lepšího sladění kvalifikací s potřebami trhu práce. Co se měny týče, OECD radí vrátit se k volně plovoucímu kurzu, až ustoupí riziko deflace.

Zatímco pro ČR byl první kvartál mimořádně úspěšný, globální ekonomika zaznamenala nejvýraznější zpomalení růstu od dob krize, převážně kvůli přechodným faktorům jako např. tuhá zima v USA. Ve zbytku roku by měl globální růst posilovat a v roce 2016 se přiblížit 4% tempu. Řadě ekonomik pomáhá uvolněná měnová politika, oslabení měny a nízké ceny ropy. Míra nezaměstnanosti klesne v zemích OECD na 6,6% v r. 2016, bez práce přesto zůstane o 8 mil. více lidí než na konci roku 2007.

Ekonomika USA (predikce růstu HDP v r. 2015 o 2% a v r. 2016 o 2,8%) poroste nadále rychleji než Japonsko (0,7% a 1,4%) a eurozóna (1,4% a 2,1%). Nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou bude Indie (7,3% a 7,4%), zatímco v Číně se předpokládá mírné zpomalení růstu (na 6,8% a 6,7%).

OECD zdůrazňuje roli investic, zejména do infrastruktury a inovací, v upevnění hospodářského oživení, snižování nezaměstnanosti a zvýšení dlouhodobého růstového potenciálu. Vlády by měly jednak zvýšit veřejné investice (např. na úkor jiných, méně prorůstových výdajů), jednak zlepšit podmínky pro soukromé investice (např. lepší regulací, další liberalizací na trhu produktů či odstraněním překážek přímých zahraničních investic).

 

Podrobnější informace