Ve vyspělých ekonomikách je růst podporován ze strany monetární i fiskální politiky, v rozvíjejících se ekonomikách (zejm. v Asii) jsou pak významným prorůstovým faktorem masivní čínské investice do infrastruktury. Z tohoto vývoje těží také země vyvážející nerostné suroviny.

V zemích OECD by měl růst HDP v letech 2017 a 2018 dosahovat 2,4 %, v roce 2019 by se pak mohl zpomalit na 2,1 %. V nečlenských státech OECD se očekává zrychlení ze 4,6 % v roce 2017 mírně pod hranici 5 % v letech 2018 a 2019. Změny proti předchozí predikci (EO červen 2017) nejsou v úhrnu významné, u členských států OECD činí 0,3 p. b., u nečlenských zemí pak nepřesahují 0,1 p. b. Dynamika světové ekonomiky by i přes silnější růst měla zaostávat za dlouhodobým průměrem, pomaleji by se měl zvyšovat také HDP na obyvatele.

OECD se nicméně nedomnívá, že by silnější růstová dynamika byla udržitelná v delším období. Oživení investic, které je pro další vývoj klíčové, se může ukázat jako dočasné. Ekonomický růst bude rovněž odvislý od vývoje reálných mezd, jejichž růst zůstává velmi nízký. Jisté riziko pro střednědobý ekonomický růst představuje vývoj a situace ve finančním sektoru.

OECD poukazuje na pokračování růstové tendence světového obchodu, který by mohl letos zrychlit na 4,8 %. OECD doporučuje implementaci opatření, jež by zvýšila růst produktivity. Dále doporučuje normalizaci měnové politiky společně s uvolněnou fiskální politikou se zaměřením na podporu dlouhodobého růstového potenciálu a pokračování strukturálních reforem.

 

Pokud jde o situaci a makroekonomický výhled ČR, ekonomický růst by měl dle OECD zůstat poměrně silný (4,3 % v roce 2017, 3,5 % v roce 2018 a 3,2 % v roce 2019), přičemž bude tažen zejména domácí poptávkou. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat velmi nízká a napjatá situace na trhu práce bude vytvářet tlak na růst mezd. Běžný účet platební bilance by měl zůstat přebytkový.