Hlavní dopady těchto technologií (např. nanotechnologie, 3D tisk, nové materiály) se budou týkat oblastí souvisejících s výrobním procesem (produktivita, zaměstnanost, dovednosti, rozdělení příjmů, obchod, životní prostředí ad.). Podle analýzy OECD by např. využívání pokročilých informačních a komunikačních technologií v Německu mělo přispět ke zvýšení produktivity o 5 – 8% a k nejvyššímu růstu produktivity by mělo dojít u výrobců průmyslových součástí a automobilových výrobců.

Zvýšení produktivity v důsledku rozvoje nových technologií sice také povede v některých případech k zániku pracovních míst, ale dojde i k vytvoření nových pracovních míst. Celkový dopad na zaměstnanost včetně dalších ekonomických dopadů je podle OECD dosud pozitivní. Hlavní výzvou v této souvislosti bude zajištění potřebných dovedností, přizpůsobení vzdělávacích systémů a pracovní mobility. Podle OECD by se mělo zejména jednat o digitální dovednosti, obecné dovednosti, mezioborové vzdělávání a celoživotní vzdělávání, které by měly být více koordinovány mezi průmyslovým sektorem a vzdělávacími a výcvikovými institucemi.

Jako další nástroje OECD doporučuje odstranění rigidity trhu práce, odstranění překážek pro opětovné využití a sdílení dat, zajištění ochrany soukromí a osobních údajů, kybernetické bezpečnosti, dostatečně kvalitní digitální infrastruktury, využívání partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti výzkumu, podporu hospodářské soutěže na trhu se zbožím a využívání metody foresightu pro tvorbu politik z dlouhodobější perspektivy.

Součástí publikace jsou také kapitoly zabývající se souvisejícími průřezovými otázkami (např. nově se objevující trendy ve výzkumu a vývoji ve výrobních odvětvích), vývojem pokročilých výrobních systémů v USA a příští výrobní revolucí v Číně.       

 

Podíl patentů v oblasti nanotechnologií na celkovém počtu patentů ve vybraných zemích v období 2000 – 2003 a 2010 - 2013

zdroj: The Next Production Revolution