Bez práce je nyní v zemích OECD 48 milionů osob. Nezaměstnanost postihla i rychle se rozvíjející ekonomiky (emerging economies), mírné zlepšení bylo zaznamenáno v USA, Mexiku a Japonsku. OECD upozorňuje na výrazné rozdíly, které existují jak mezi jednotlivými zeměmi, tak mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva.

Krize zaměstnanosti nejtvrději postihla mladou generaci: v zemích OECD téměř šestina lidí ve věku 15 - 24 let nepracuje ani se nevzdělává. Nezaměstnanost mladých dosáhla více než 60% v Řecku, 55% ve Španělsku, 40% v Itálii, Portugalsku a na Slovensku. OECD v této souvislosti hovoří o tragédii „ztracené generace" a o „sociální krizi".

Oproti minulým krizím zaměstnanosti však roste počet starších pracovníků, což podle OECD souvisí s důchodovými reformami (zrušení pobídek pro předčasný odchod do důchodu, zvyšování důchodového věku a zpřísnění podmínek pro přiznání důchodu). Povzbuzování starších pracovníků k odchodu z trhu práce je však podle OECD zásadní omyl, zejména v podmínkách stárnoucí společnosti - dle dostupných dat neplatí předpoklad, že za jeden odchod do důchodu vznikne jedno pracovní místo pro mladé, naopak každý odchod do důchodu zvyšuje nároky na veřejné rozpočty.

Podle OECD je nutno usilovat o společné intenzivní řešení:
- posílení ekonomického růstu a tvorby pracovních míst, zvýšení důvěry;
- strukturální reformy prorůstového typu (posílení vzdělávání, vědy a výzkumu);
- zvýšení pružnosti trhu práce, reforma sociální politiky;
- zlepšení statistiky zaměstnanosti, posílení a zvýšení efektivnosti služeb zaměstnanosti

OECD rovněž upozorňuje na rizika rozpočtových škrtů v oblasti podpory zaměstnanosti - nyní země OECD vydávají na tento účel až o 18% méně než před začátkem krize, což zdůvodňují paradoxně dopady krize (GT OECD A. Gurría: „Nejdražším řešením pro stát je ponechat práceschopné lidi mimo trh práce!").

Publikace „OECD Employment Outlook 2013" je dostupná (v angličtině) na webové stránce OECD.